Vánoční prázdniny nám začaly prakticky už v pátek. Nebudu lhát, když řeknu, že jsme se všichni už nemohli dočkat. A protože poslední týden byl dlouhý a náročný, vydaly jsme se v sobotu se Sophie nakupovat do Bruselu. Po čase stráveném v centru jsme se rozhodly jít trošku dál a navštívit další část vánočních trhů. Ocitly jsme se v uličce plné artistic obchodů, malých butiků a secondhandů, a tak jsme nakonec jen chodily a každých pět sekund říkaly „I loooove!“ na všechno.
Na druhý den ráno jsme společně – já, Sophie a Val – vyrazily vlakem opět zpět do Bruselu (už se tam vyznám lépe než v Brně J). Jako první jsme navštívily muzeum Horta – Hortův dům a ateliér je secesní dvoj dům, jehož autorem byl belgický architekt Victor Horta. Stavba se nachází v Bruselu v obci Saint-Gilles na adrese 23–25 Rue Américaine a slouží jako muzeum dedikované Victoru Hortovi a jeho dílu. A byla to nádhera. Jakožto fanoušek umění a architektury obecně jsem si to moc užila. Zjistily jsme taky, že v Bruselu existují tzv. Hortovy okruhy – tři trasy, po kterých když půjdete, narazíte na spoustu dalších děl od Horty. Určitě v budoucnu vyrazím!
Po tomto muzeu jsme přešly do dalšího jeho domu, stejně menšího, ale stejně krásného. Instrukce na cestu byly jasné – doleva a pak doleva. No a my z toho udělaly: doprava a pak doprava do artistic butiku s ručně dělanými šperky.
Po dalším Hortově domě jsme si daly kafe a patisserie do ruky (díky nakupování už jsme neměly čas na oběd) a vyrazily pár bloků dál do galerie věnované začátkům fotografie, kde se k nám přidal i Seb. Pak už jsme jen zašly na drink v podobě svařáku a virgin mojita a jely zpět domů. Byl to krásný den a taky jeden z posledních s mojí první host rodinkou.
V pondělí, přijely Sophie a Laura ke mně domů a uspořádaly jsme takovou xmas-themed sleepover. Pletly jsme náramky, malovaly podle van Gogha a koukaly na vánoční filmy. Ono je nakonec pravda, že DOMOV není místo, ale lidé, a se všemi mými přáteli a host rodinkami se tu cítím jako doma! A to není samozřejmost – DĚKUJU, DĚKUJU, DĚKUJU ZA VŠE!!!
Další den jsem šla ke kadeřnici – no… byla to makačka. Ona angličtina nula a já zrovna neměla svůj den s francouzštinou, ale můžu říct, že i já, i moje vlasy jsme to přežily! A večer jsme s hosty zkoukli Pelíšky – nejvíc je pobavily nerozbitné skleničky, plastové lžičky a kapr ve vaně.
Další den už bylo 24. prosince, Štědrý den. Po obědě jsem si dala krátký vánoční běh a pak už byl čas se chystat na oslavu. Vánoce jsme slavili u rodiny mojí host mamky, která žije v okolí města Mons. Vánoce se tu slaví opravdu jinak a hlavně každá rodina je slaví naprosto jinak. Belgie je extrémní směsí kultur, třeba moje první host rodina byla Francie × Belgie/Itálie, a tak jsou i svátky tímhle hodně ovlivněné.
Večeři jsme začali kolem 22 hodiny a o půlnoci jsme skončili s hlavním chodem. Letos prý měli zpoždění, a tak jsme jedli dezert až ve 2 ráno. Tradicí je, že o půlnoci se vstane, popřeje se všem „joyeux Noël“ (veselé Vánoce) a dají se tři polibky na tvář, pak se dávají dárky. V této rodině je tradicí, že si dospělí losují jména a tomu člověku pak dávají jeden dárek. Já jsem dostala spoustu úžasných dárečků – merci bc! Spát jsme šli mezi 4–5 ráno – no nevím jak vy, ale já už v tu dobu o Vánocích dávno spím. Na druhý den se dění v podstatě opakovalo, celá rodina se sešla opět u rodičů Val a měli jsme oběd dlouhý od 16 h do 20 hod.
Když se mě potom host rodinka zeptala, jestli se mi teď o svátcích stýská, řekla jsem, že ne. Byl to hezký čas strávený s rodinou, ale upřímně jsem si nepřipadala jako o Vánocích. Pro mě to byla spíš jen velká rodinná oslava než Vánoce, ale i tak to byl krásný čas!










