Na rok pryč...? - Studium v zahraničí: Rotary Youth Exchange Czechia & Slovakia Dlouhodobé pobyty

Jdu si tak po chodbě ve škole a na nástěnce vidím nabídky výměnných pobytů…

Asi tak nějak to začalo.

Ale kdo tohle čtete a neznáte mě.. Jmenuji se Kristýna Petráňová, málokdo mi řekne jinak než Kity, momentálně je mi 16 let a ještě dva týdny budu bydlet v Českých Budějovicích. Potom prožiju rok 10 000 mil daleko, ve městě Newcastle v Austrálii.

Tenhle blog jsem založila pro zaznamenání mého roku na druhém konci světa a možná i pro cesty budoucí, abych si to všechno zapamatovala, protože věřím, že se toho stane hodně a vím, že naše paměť není úplně tak spolehlivá a čas utíká hodně rychle..

Ale zpátky k tomu, kde se tohle všechno vzalo. Dostala jsem možnost strávit rok někde v zahraničí. A to je něco! Myslím si, že když tu možnost mám, tak proč ji nevyužít? Nejde o rok, kdy se budu flákat a budu mít dovolenou, jde o rok, kdy vystoupím ze svojí konfortní zóny a poznám jinou kulturu a snad se toho hodně přiučím. Zjistila jsem si něco o organizaci Rotary, která mimo jiné umožňuje studentům z celého světa strávit rok na výměnném pobytu v zahraničí. Což je fakt super. No a potom, co mi to rodiče odsouhlasili (díky! ❤ ), už to šlo rychle…

I. Orientation Meeting v Třebíči

4.11.2018 byl I. Orientation Meeting v Třebíči pro budoucí outboundy (outbound = student, který pojede příští rok na výměnu). Tam jsme i s rodiči poslouchali celý den spoustu lidí a hustili do nás hodně informací a už jsme je po tom dni ani nechtěli slyšet.. Ano, bylo to náročné, ale samozřejmě užitečné. A ano, slyšeli jsme je znovu.. protože..

II. Orientation Meeting outboundů z Česka i Slovenska v Trenčíně

23.-25.11.2018 jsem se již sama zúčastnila II. Orientation Meetingu outboundů z Česka i Slovenska v Trenčíně. To byl již celý víkend, museli jsme psát i nějaké ty anglické testy a zvládnout pohovory, ale celkově to bylo opravdu super a všichni jsme byli nadšení z toho, že možná někam pojedeme.

To, zda nás tedy přijali, jsme se dozvědeli hned další týden, spolu s výsledky z anglických testů. Měla jsem opravdu radost, ale zároveň mě čekal nejhorší měsíc – vyplňování přihlášky. Je to opravdu tak nanic, jak všichni říkají. Ale i když se to v průběhu zdá nekonečný, tak to zatím každý zvládl 😉 .

Do prosince jsme stále měli možnost od pobytu odstoupit a já si stále říkala, zda je to to, co bych měla udělat. A před tím půl rokem jsem to opravdu nevěděla. Teď, když už mi moc dní do odletu nezbývá, jsem strašně ráda, že jsem do toho šla já i moje rodiče.

No a po odevzdání přihlášky už nezbývalo než čekat. Čekat, kam mě pošlou. A bylo to přesně 28.2.2019 v 23:55, kdy mi napsal pan Barák, že strávím příští rok v AUSTRÁLII v distriktu 9670 New South Wales. Asi jako všichni jsem měla opravdu radost a byla jsem (a jsem stále) za Austrálii děsně vděčná, protože ne každý pojede tam, kam fakt chtěl.

III. Orientation Meeting v Křížanově společně s inboundy

Kam pojedu jsem se vlastně dozvěděla jako jedna z prvních, ale nakonec stejně trvalo dalších pár měsíců, než mi napsali přímo z Austrálie. Mezitím Rotary pořádalo ještě: III. Orientation Meeting (31.5.-2.6.2019) , a to už poslední, kde jsem byla jako outbound. Tentokrát tam ale s námi v Křížanově byli i inboundi (inbound = student, který je momentálně na výměně v zahraničí) a celý víkend s nimi byl skvělý.

Já však stále nevěděla nic víc, než že pojedu do Austrálie. To už bylo trochu znervózňující, protože odlítat jsem měla někdy červenec/srpen, což bylo za chvíli. Ale naštěstí mi napsali hned další týden, a to 5.6.2019. Tím začal další krušný měsíc, kdy jsem musela vyplňovat papíry, komunikovat s Australany, žádat o víza (to byla taky sranda..), sehnat letenku a tak podobně.

K vízum: kdo o něj budete žádat – zabere to víc času, než se zdá, ale jde to dobře zvládnout. Celé se to vyřizuje online a není potřeba jet do Berlína, což je super! Na oficiálním webu australské ambasády také mají, že vyřízení trvá okolo 40-70 dní, ale u mně to zvládli za týden, takže no panic 😉

Dneska jsou to tedy přesně dva týdny do odletu (3.8.2019), všechno z výše uvedeného jsem zvládla s pomocí Boží a s pomocí rodičů, i když to bylo fakt náročný. A teď si tu sedím doma, konečně jsem založila ten slavný blog, a vůbec mi nepřijde, že za 14 dní budu 10000 mil daleko..

Tak příště už asi z Austálie..!

Přečtěte si více na Kristýnině blogu