Když jsem přijela do Japonska, rodina se mě zeptala, zda mám nějaká místa, kam bych se chtěla podívat. No já jedno takové měla. Byla to Liščí vesnice. Ale ta bohužel byla dost daleko od všeho, zejména našeho domu. Byla v prefektuře Miyagi, což je celkem dálka, když se podíváme na vzdálenost Saitamy a Miyagi. Každopádně i přes tuto skutečnost jsem to rodině řekla, ale bylo mi jasné, že tam nepojedeme. Přece jenom to bylo daleko.
No to jsem ještě nevěděla co mě čeká. Když jsem se dozvěděla, že jedeme přesně tam, málem mě museli sbírat ze země. Už tehdy mi bylo jasné, jak skvělý zážitek to bude. A taky že byl. Ale ještě než jsme se tam dostali, čekala nás několikahodinová cesta v autě, kdy jsem se po několika měsících v Japonsku konečně podívala na nějaké to anime. Tématicky to byl One Punch Man (jméno hlavního hrdiny je Saitama).
Počasí nám nepřálo, bylo deštivo a když už to vypadalo, že bude pěkně, za kopcem na nás čekal naprostý opak. Ale i tak jsme dojeli na místo. Slyšela jsem o tomto místě hodně věcí, jak zlé to je a jak se lištičky trápí. No musím říct, že to neumím posoudit. Lišek v klecích na začátku mi bylo líto, ale ty spaly. Zato ty ve volném výběhu, ty řádily jak černé ruky. Pořád někde běhaly, praly se o jídlo a o místo na ležení.
Pak jsme se ale vydali na úplně jiné místo a to do Sendai. Sendai je známé tím, že v roce 2011 tu bylo obrovské tsunami, které zaplavilo Sendai a zabilo hodně lidi. Na obrázku můžeme vidět, kam až voda sahala. Památník je v Natori. Toto byl jeden ze zážitků, který se mi jeví víc jako strašidelný, než že by to bylo fajn. Do Sendai jsme dorazili až večer, kdy jsme se pořádně najedli, zatímco jsme byli oblečení v yukatách. Jedli jsme 牛タン(gjútan)což je kravský jazyk. Vypadalo to teda hůř, než chutnalo. Po večeři jsme navštívili Onsen, tedy jen já a host sestry.
Druhy den jsem myslela, že se budeme vracet rovnou domu. No nebylo tomu tak. Vraceli jsme se se zastávkou v Matsushimě. Matsushima (松島) je zase známá díky malým ostrovům, které reprezentují události spjaté s japonskou historií, nebo alespoň takto mi to bylo řečeno. Samozřejmě jsme se na to šli podívat. Výlet lodí nebyl pro každého, proto jsme šli jen já a táta s jednou ze sester. Z výkladu, který k tomu byl, jsem nic moc neměla, ten anglický byl snad ještě horší, než ten japonský. Ale podívala jsem se na moře. Prve jsem z toho byla taková unuděná, ale nakonec se ukázalo, že to není tak zlé a užila jsem si to.
Tento výlet pro mě byl velmi významný a jsem ráda, že jsem měla možnost vidět všechny tyto věci, o kterých bych nic nevěděla a sama ani jejich existenci nejspíš neobjevila.
Další články od Karolíny
2240 —-> 2770
Znojmo -> pref. Saitama
