Konec školního roku se přiblížil jako zběsilá voda. Pikniky, koncerty a závěrečná promoce čtvrťáků jako by se slila do velikého hrnce a vytvořila atmosféru jara. Na konci dubna, když ještě pořád sem tam padal sníh, všichni si dost stěžovali a všeobecná nálada byla v našem malém Mortonu poněkud pochmurná. Když se potom v květnu všechno rázem oteplilo, všichni lidé začali vycházet ze svých doupat a i moje kolísavé nálady a prázdné dny se úplně rozplynuly.
Náš jarní koncert se vydařil, botanická zahrada v Saint Louis je naprosto překrásná, s host sestřičkami podnikáme mnohem více dobrodružných výprav na kole a skoro obden jsme někde na zmrzlině. No není to krásný život? Možná nejsem takový cestovatel, jak jsem si myslela. Myslím, že někdy kolem ledna jsem se začala těšit domů A od té doby moje nadšení nijak nekleslo. Až někam pojedu příště, nezůstanu tam déle než 4 měsíce. Dnes už mi zbývá jenom 18 dní a jsem zpátky u nás v Čechách 
! 
Čirou náhodou jsem také narazila na další americkou zábavu kromě rybaření a lovení – Jepping! Ježdění jeepem není asi ta nejlevnější sranda, ale člověk si užije den plný adrenalinu. Věřte mi. Vzal mě s sebou můj kamarád z Macombu, John Gage který je do jeepovaní blázen už přes 10 let. Několikrát jsme jeli cestou, kterou ještě nikdo nejel, protože technicky neexistovala. Nemohla jsem uvěřit, jak jeep může vyjet kopec se sklonem až 80° s minimálním rozjezdem, ale asi může. Já nejsem žádný technik, ale zdálo se mi to pěkně nemožný, dokud jsme nebyli nahoře 
To je další věc, kterou jsem do užila před tím než odletím domů. Ufff, být takovým výměnným studentem to sebere dost energie!
Nakonec mám tu radost všem mým čtenářům sdělit, že naše středoškolská hra Adamsova rodina dostala ovaci ve stoje po všech čtyřech představeních a byla to ta nelepší zkušenost z celé mé výměny.Lidičky! Hrajte divadlo!
Další články od Marty
