Skoro 22 hodin v letadle uplynulo docela rychle. Qatar Airways fakt ví, co dělají.. Všichni zaměstnanci byli děsně přátelský a vstřícný, jídlo bylo faakt dobrý a taky měli skvělý výběr filmů nebo člověk mohl sledovat trasu letadla a hrabat se v mapách… 🙂

Letiště v Qataru, kde mají i malý vláček na převoz z jedné strany na druhou...

Letiště v Qataru, kde mají i malý vláček na převoz z jedné strany na druhou…

Západ slunce z letadla

Západ slunce z letadla

Vidět Sydney zeshora bylo krásný, je to město o strašně velké rozloze a s tím zapadajícím sluncem a rozsvicujícími se světly vypadalo jako zářící drahokam. Když jsem poznala svůj kufr, tak jsem tam jen tak stála a říkala si „wut??“, protože byl zabalený ve třech vrstvách, ve kterých jsem ho do letadla nedávala. Asi se někde cestou rozjel zip a kufr se otevřel, jak jinak. Ale nejspíš mi nic nechybí, tak dobrý. Na letišti mě i s mým skvěle vypadajícím kufrem vyzvedl prezident mého hostitelského Rotary klubu, Scott, a autem mě dovezl do Newcastlu (víc něž 2 hodiny cesty) k mé první hostitelké rodině.

Tohle jsem měla za domem v Česku...

Tohle jsem měla za domem v Česku…

...ale jako bush je taky dost cool

…ale jako bush je taky dost cool

Bylo už hodně pozdě, takže jsem tam dorazila dost unavená, ale host rodiče (host sestra a host brácha už spali) mě přivítali, dostala jsem pokoj jen pro sebe a mohla jít spát.

Takže jsem v Austrálii. Je to docela zvláštní, ale už si zvykám… na to, že je tu cítit moře, že tu v zimě rostou mandarinky na stromě na naší zahradě, že se mě cizinci ptají, jak se mám nebo že se každý udivuje nad tím, odkud to vlastně jsem a co tu dělám.

Tohle mám teď za domem no ...

Tohle mám teď za domem no …

...ale mají tady zase moře s obříma vlnama

…ale mají tady zase moře s obříma vlnama

První dva dny jsem se mohla trochu aklimatizovat a taky mi host rodina ukázala okolí, moře, bush a ochutnala jsem spoustu divnýho, ale výbornýho ovoce jako paw-paw nebo rhubarb (to je možná zelenina, ale to je jedno žejo.. A ty názvy taky dobrý..). Jet lag fakt existuje, v noci jsem nemohla spát několik hodin, což bylo dost nanic, ale po pár dnech se to spravilo.

Žiju teda teď ve městě, hned za domem už nemám les, ale železnici a samozřejmě mi Česko a všichni chybí, ale když už tady jsem, tak to bude stát za to!

Další články od Kristýny

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí

pro středoškoláky

 

Chceš prožít nezapomenutelný školní rok 2020/21 v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Argentině, Kolumbii, Japonsku, Thajsku, Koreji, Austrálii, nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké úplně jiné zemi? Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!