Absolutní smršť pocitů – rok na houpačce

Absolutní smršť pocitů – rok na houpačce

Uplynul rok co jsem se chystala na největší dobrodružství mého života, které začalo na OM I. v Třebíči. Tam jsem se dozvěděla co všechno pro to ještě musím udělat a dostali jsme už i prvotní informace o pravidlech a o tom jak asi bychom se na výměně měli chovat. Bylo...
Kde něco končí, něco nového začíná

Kde něco končí, něco nového začíná

Tento rok byl neskutečný. Tady jsem se naučila, co to doopravdy znamená, když vám někdo chybí. Naučila jsem se víc smát a víc brečet. Došlo mi, kdo za mnou stojí a stát bude vždycky a hlavně to, jak je pro mě strašně důležitá moje rodina doma. Poznala jsem tady ty nejlepší kamarády, jaké si můžete přát. A tohle přesně jsou ti lidé, se kterými jsem si naprosto jistá, že zůstaneme v kontaktu i za deset let. I když každý bydlí na jiném konci světa…

Amazonie

Amazonie

Dalším z nezapomenutelných zážitků byl den plný zvířat, kde jsem poprvé v životě chytala piraně, viděla jak se chytají aligátoři, plavala s růžovými delfíny, měla na krku anakondu a nebo viděla to nejroztomilejší zvíře na světě, lenochoda. Také jsme se o těchto zvířatech dozvěděli velmi zajímavé informace, jako například, že ze čtyřiceti aligátořích vajíček se dospělosti dožije jen jeden. Většinou je to proto, že je sní piraně, ale když už vyrostou tak zase aligátoři jedí je. No a když už jsme u těch aligátorů, jejich maso jsme také jedli. A asi mi neuvěříte, ale chutná, jako lepší kuře…

Rio de Janeiro

Rio de Janeiro

A je to tady. Socha Krista. Jeden ze sedmi divů světa. Vysoká 34 metrů. Neuvěřitelné. Ze začátku jsme byli všichni tak nějak zklamaní, jelikož pršelo, byla mlha a vlastně to byl jeden z nejhorších dní výletu. A tak jsme nahoru vyjeli vláčkem a viděli jsme jen bílé mléko a vůbec nic. Na některých fotkách ani ten Ježíš nebyl vidět. Ale naštěstí jsme tam strávili dostatek času a po chvíli se rozjasnilo. Sice výhled dolů moc nebyl, ale to nám nevadilo, jelikož ten samý výhled jsme měli z Cukrové homole. Hlavní bylo, že jsme viděli sochu. Bylo to něco neuvěřitelného. Vůbec nechápu, jak tohle mohl někdo postavit, jak to že to stojí a vůbec…

Northeast – trip snů!

Northeast – trip snů!

Ve Fortaleze jsem poprvé v životě jela sama na koni a ještě k tomu po pláži! Další z nových dobrodružství byl serfing v Itacaré, který jsem si také neskutečně zamilovala nebo DJ pool party v Porto Seguro. Naučili jsme se deštníčkové tance v Olindě(Recifé), kde jsme také měli vlastní karneval. Byl to neskutečný večer, tancovali jsme a zpívali všemi možnými uličky, měli vlastní kapelu a dalších 50 lidí, co se k nám připojilo…

Pin It on Pinterest