Roční výměna. Dvě slova, které v lidech vzbuzují smíšené pocity. Na rok pryč od domova?! Neznámé prostředí?! Nový jazyk?! Ale také noví přátelé, nové zážitky a zkušenosti. Člověk je vhozen do neznámé země, kde si prostě musí poradit. Musí najít nové záliby a přátele. Najít věci, které z tohohle roku udělají nezapomenutelný zážitek. To ale nemusí být vždy jednoduché. Proto bych chtěl v tomto článku čtenáře snad motivovat, nebo vám jen nasvítit jednu z cest, která k tomuto může vést. A to je sport. V mém případě možná pro velkou část z vás neznámé, ultimate frisbee.
Ultimate frisbee
Frisbee jsem se věnoval už několik let před odletem do Ameriky, ovšem vždy jsem snil o tom si to jednou v USA zahrát (právě zde má svoje počátky). Nevěděl jsem ale, jestli se mi této příležitosti dostane. Když jsem obdržel rodinu (mimochodem rodina žila v Minnesotě, v nevelkém městě Edina) a četl jsem první email, srdce se mi rozbušilo. V místní škole byl velký frisbee tým, s dlouholetou tradicí a co víc, můj budoucí host bratr byl sám členem tohoto týmu. Kontaktoval jsem trenéra a s pomocí budoucí host rodiny zjistil více už před mým příletem. Hned od začátku se mě trenér i celý tým ujal – i když pořád, nebylo jednoduché se mezi ně ihned začlenit. Snažil jsem se být co nejvíce aktivní, co se týmu týče a opravdu se zapojovat do všech aktivit, které nabízeli.
Sportem k přátelství
S týmem jsem odehrál podzimní sezónu, která byla ovšem pouze takovou předsezónou (hlavní turnaje nás čekaly na jaře). Objeli jsme ale i pár větších turnajů a dostali jsme se i mimo Minnesotu. Všechny tyto akce mě sbližovaly s celým týmem a pořád jsem se mezi nimi cítil lépe a lépe. Pak přišla zimní sezóna, která byla vyloženě jen přípravou na přicházející jaro, takže jsem krom Frisbee začal dělat i závodní běžkování, což by ale bylo zase téma samo o sobě. A jak nám po pětiměsíční, dlouhé zimě konečně odtával sníh a pomalu jsme zase začínali trénovat na venkovních hřištích, to na co jsme se všichni těšili přišlo. Tréninky skoro každý den, zápasy každý týden, víkendové výjezdy na turnaje (ať už po Minnesotě nebo třeba Chicaga a dalších míst) a další akce s celým týmem mě pořád držely nějak zaměstnané a přátelství a propojení s lidmi z týmu se každým dnem jen prohlubovalo.
Klíčové zápasy
Prošli jsme celou sezónou až ke dvěma posledním zápasům – finále naší oblasti a poté finále celé Minnesoty. Pokud bychom oba zápasy vyhráli, pojedeme jako tým v půlce června na celonárodní turnaj v Salt Lake City. To byla událost, kterou jsme všichni měli jako cíl celé sezóny. A já kvůli tomu oželel celý east coast trip pořádaný naším Rotary distriktem. Oblastním finálem jsme prošli s přehledem, nenadál jsem se a už jsme stáli na hřišti, připraveni na náš poslední zápas- samotné finále Minnesoty. V zápase se oba týmy tahali o každý bod, ale nakonec…jsme skórovali konečný 15. bod zápasu a se slzami na krajíčku přebírali trofej. Tak vzhůru k Salt Lake!
Celonárodní turnaj
Za pár týdnů od tohoto úspěchu jsme se se všemi spoluhráči potkali na letišti, natěšení na příští 3 dny, které spolu zažijeme. Doletěli jsme do Salt Lake City a už v tu chvíli jsem obdivoval velice rozdílnou krajinu a nádherné výhledy na okolní horské vrcholy. Následující tři dny budou jedním velkým nezapomenutelným zážitkem, to mi bylo jasné. A také to tak bylo, nakonec jsme si odnesli páté místo mezi všemi středními školami v USA, a já k tomu spoustu zkušeností, vzpomínek na prosmáté chvíle a navázaná přátelství, doufejme, až do konce života.
Využít každé příležitosti
No a co jsem se vám snažil tímhle článkem předat? Že ať už se do zahraničí dostanete skrz výměnu Rotary, nebo jakoukoliv jinou cestou, nebojte se zapojit do všemožných aktivit, ať už jsou pro vás nové, nebo v nich máte roky zkušeností. Nebojte se prostě jít naproti příležitostem a možnostem, které se vám během vaší cesty nabídnou. Nikdy totiž nevíte, jaké možnosti vám to otevře a jaké nové vzpomínky a přátelství si z něčeho takového můžete odnést.
Sobotka Ivo RC Písek → D5950 USA