Náš tým se skládá z 12 holek a máme jednu trenérku a asistentku. Jsme Central Dance Team a fandíme klukům z týmu amerického fotbalu Central Riverhawks. Taneční tým funguje ve dvou sezónách: letní trvá od července do listopadu, kdy tančíme na fotbalových hřištích na University of Wisconsin–La Crosse, a zimní sezóna, která probíhá od listopadu do ledna, se věnuje basketbalovým zápasům.
Přicházíme na hřiště v pochodové formaci spolu s kapelou a tanečním týmem. Všichni jsou nadšení, studenti fandí, křičí naše jména a zpívají. V tu chvíli začíná hrát americká hymna. I když jsem hrdá Češka, je to pro mě velká čest stát vzpřímeně před celou školou během americké hymny.
Po hymně následuje bojovný tanec – každá škola má svůj “fight song”. Po půli zápasu odtančíme všechny naše sestavy, a tím pro nás práce končí. Poté si užíváme energii v studentské sekci.
Jakmile jsem dorazila domů, okamžitě jsem se musela pustit do příprav na večerní fotbalový zápas. Čekalo mě balení kostýmu, domlouvání účesu s ostatními tanečnicemi a také jsem si musela připravit své bílé boty, které jsou povinnou součástí našeho vystoupení. V týmu tanečnic na Central High School máme krásnou tradici – před každým zápasem máme společnou večeři. Den před zápasem jsem upekla sušenky pro celý tým. Při trénincích toho moc nenamluvíme, takže večeře před zápasem je vždy příjemnou příležitostí prohloubit přátelství.
Čau lidi tady opět střelec Fanda a dneska vám řeknu o svým prvním týdnu v Oregonu. S mojí host rodinou jsem si okamžitě sednul, protože jsou akční a nesedí jenom doma na zadku. Dobrovolničil jsem s místním Rotary klubem na rodeu a nic šílenějšího jsem v životě neviděl. Kluci v mém věku jezdili na býcích, jakoby to byla běžná věc. Poznal jsem zde i spoustu super lidí a všichni na mě byli milí a hodní.
Víkend v Minnesotě byl opravdu vydařený. V pátek kolem desáté hodiny ráno jsme vyjeli do města Minneapolis, které má přibližně 425 tisíc obyvatel. Je to 2,5 hodiny cesty z La Crosse, takže jsme se posilnili milkshaky a ledovým lattéčkem z MOKA. Prozradím, že jsme nešli prozkoumávat město, které je mimochodem krásné, ale vydali jsme se do Mall of America a druhý den na festival Minnesota State Fair.
Cez vízovú kontrolu som prešiel celkom jednoducho a dostal som sa do USA. Na batožinu som si síce chvíľu počkal, ale dorazila. Stretol som sa so svojou rodinou a vydali sme sa autom do ich domu v prímorskom mestečku Dartmouth. Za tých pár hodín čo som bol tu som sa stretol s druhou rodinou a counselorkou na večeri kde som mal výborné rybacie tacos. Tento blog akurát píšem po cyklistickom výlete s mojim host tatkom, ktorý mi poukazoval Dartmouth a s ktorým som si pozrel aj školu do ktorej budem chodiť. Zatiaľ iba zvonka. Dnes máme ešte na pláne ísť na pláž a s host sestrou idem neskôr večer von s jej kamáratkami trochu sa zoznámiť.
Dalším zajímavým momentem bylo, když jsem si uvědomila, že musím mluvit anglicky nejen s lidmi, ale i se psy. Pokusila jsem se na jednoho místního psa promluvit česky, ale jeho zmatený pohled mi rychle připomněl, že i tady platí jazykové bariéry. Angličtina se tak stala nejen mým prostředkem komunikace s lidmi, ale i se čtyřnohými přáteli.
Jsem opravdu ráda, že se mohu pochválit ohledně mé úrovně v angličtině, protože rozumím téměř všemu, co se kolem mě říká. I když ještě nejsem úplně rozmluvená, každé pochvaly, které dostávám, mě motivují pokračovat dál. Občas mám pochybnosti, zda mě ostatní nechválí jen ze slušnosti. Únava občas ovlivňuje mé mluvení a slovní chyby se stávají častějšími, ale i tak bych řekla, že to jde dobře.
Zaregistrujte se do našeho emailového seznamu a nenechte si ujít žádné novinky.
Pro úspěšnou registraci k odběru novinek z našeho webu potvrďte prosím vaši emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme vám poslali. Děkujeme!
Subscribe
Pin It on Pinterest
Používáme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější prohlížení našich webových stránek. Další používáním tohoto webu s tím souhlasíteSouhlasímVíce informací