A tak se stalo, že jsem se vydal do skautu. Musím říct, že z venku vypadá jejich základna spíše jako muniční sklad, ale vevnitř je to docela útulné. Zdejší skaut nese jméno Grupo Escoteiro Carlos Pereira de Araújo a je to skaut kde chodí děti od 6 let do 21. Celkem zde chodí něco okolo 300 skautů, avšak je tady jedna zajímavá věc, já sice nemám jejich uniformu, ale to by mě tolik neřadilo jinam, jako to, že jsem široko daleko největší a to včetně všech dospělých…
Výmenný rok má byť o tom, že máte spoznať kultúru jednej, danej krajiny. Ono to však nieje celkom pravda, pretože čo Rotary ponúka, je spoznanie rôznych kultúr z krajín celého sveta. Možnosť stretávať sa s ľuďmi z Taiwanu, či Thajska, Južnej Afriky, som si v 17-tich rokoch nepredstavoval ani v najlepšom sne! A ešte navyše mať najlepších kamarátov na druhom konci sveta? To som si už vonkoncom nepredstavoval…
Nikdo kromě nás výměnných studentů si nedokáže představit jak hrozně rychle ten čas letí. A najednou jste znovu na letišti a loučíte se se svoji hostrodinou a přemýšlíte nad tím kdy je asi znovu uvidíte. Nastupujete do letadla a najednou přistáváte zpátky doma, tam odkud jste před rokem celý vystrašení odlétali. Vidíte znovu svoji rodinu a je to nepopsatelný pocit, a v ten moment si můžete říct ZVLÁDL/A JSEM TO ! Ale otázkou je? Budete se ještě někdy cítit jako doma když teď máte dva domovy?
Na začiatke Augusta(3.8) som nasadol vo Viedni do lietadla a s tým sa začala moja cesta a aj môj pobyt v Brazílií. Nevedel som, čo mám od toho čakať, bol som zvedavý a trochu smutný že musím opustiť pohodlie domova…
Ještě téhož dne jsme se vypravili do Paraguaye. Hlavní atrakcí toho všeho byly nákupní centra, jelikož většina z tamních inboundů žije v dosti malých městech a nákupáky nemají, tak byli jako u vytržení. Zato já, který je nemá v lásce ani normálně a navíc v Curitibě jsou jich desítky, jsem byl docela otrávený, ale aspoň jsem mohl trávit svůj ne příliš dlouhý čas s novými kamarády. Po prvním nákupáku jsme se přesunuli do jiného, abychom si dali oběd. Po obědě jsme měli rozchod, a zatímco ostatní opět prchli nakupovat, já jsem se vydal prozkoumat zdejší okolí a byl jsem překvapen, jak moc se to liší od Brazílie…
Keď už nás omrzelo len tak nečinne ležať na pláži, vybrali sme sa do centra mesta, kde som navštívil zaujímavé historické pamiatky. Videl som aj odvrátenú tvár pôsobenia prírodných živlov – pláž, kde v priebehu 30 rokov zaplavilo 50 ulíc a vyhnalo milióny ľudí zo svojich príbytkov. Bolo veľmi desivé vidieť pozostatky domov, či obrovského hotela trčiaceho priamo z vody…
