fbpx
Tajná party na rozloučenou

Tajná party na rozloučenou

Spoustu lidí si myslí, že odjet na rok na výměnu je těžké. Ale co teprve návrat domů? Opustit nový život, rodinu, přátele, zázemí, kulturu, jazyk, školu a “druhý” domov? Nebudete mi věřit, ale návrat domů byl mnohokrát těžší. Výměna uteče rychleji, než si myslíte a vy se ani nestačíte otočit a už jedete domů. Z desíti měsíců se nakonec stane deset dní a začnete si uvědomovat, že to jednou musí přijít.

Veletrh národů

Veletrh národů

V pořadí už druhý celodistriktní meeting, Veletrh národů, na kterém jsme prezentovali naše země ve stáncích, se pořádal tuto sobotu. Jak si ale asi dokážete představit, neobešlo se to bez menších komplikací a celotýdenních příprav. Dohodli jsme se, že Česko a Slovensko bude mít jeden stánek, hlavně protože nás je málo (pouze já, Ela a Giovanna – minulý rok strávila na Slovensku) a i protože jsme pod jedním distriktem. Já jsem si dal za úkol sestříhat video, které poběží v pozadí. A to jsem taky udělal, pracoval jsem na něm celý týden ve volném čase s celkovým časem trvání něco málo přes hodinu. Taky jsem dostal nápad navrhnout a vytisknout banner, abychom udělali nás stánek ještě více zajímavý.

Exotický sen v Brazílii

Exotický sen v Brazílii

Naprosto nezapomenutelným pro mě byl i únorový karneval, kdy jsme se vypravili do největšího brazilské města, São Paulo, abychom mohli na vlastní oči spatřit alegorické vozy v průvodu zatím co se po celé zemi rozezněli tóny samby. Na místo jsme dorazili v jedenáct večer a průvod končil až další den v sedm ráno. Vůbec jsem si neuvědomovala, jak moc jsem ospalá, dokud jsem neodpadla ve vlaku, aniž bych věděla o tom, že usínám a spala celou cestu až domů. Rozhodně to za to ale stálo, protože když jsem viděla všechny ty tanečnice, hudebníky s velkými bubny a krásné až pohádkové vozy, které jsem do té doby znala jen z filmů a dokumentů, znovu jsem si uvědomila, jak velké štěstí mám, že tohle všechno mohu prožívat a jak krásnou zemí Brazílie je. 

18. NAROZENINY V BRAZÍLII

18. NAROZENINY V BRAZÍLII

V pondělí po meetingu jsem se byl v noci s Mauriciem projet na kole do části Pindy, která se nazývá Moreira César. To bychom nebyli v Brazílii, kdybychom cestou nepotkali asi 3 Mauriciovy kamarády, navštívili jsme jeho sestru a párkrát jsme zastavili jen tak.

Predlžený víkend?

Predlžený víkend?

Dnešný príbeh začína vo štvrtok. Mám po škole a sedím v aute s mamou, ktorá ma vezie domov. Zrazu si mama spomenie, že zabudla môj obed v robote. Rozhodne sa poslať mi ho cez UBER. Vysadí ma pred vchodom do bytovky, počká kým zájdem dnu a vráti sa späť do práce. Vráťme sa, ale späť k UBERu, lebo tu začína tá zábavná časť.

Brazilská náhoda

Brazilská náhoda

První věta, kterou jsem při vybírání zemí, kde bych svůj rok chtěla strávit, od rodičů slyšela zněla asi takto: „Do Jižní Ameriky rozhodně nejedeš.“ Vybrali jsme tedy Belgii, ale kvůli komplikacím s tamějším distriktem jsem nakonec dostala nabídku jet do Brazílie, nebo zůstat doma. Takové příležitosti se zkrátka neodmítají, takže jsem dva měsíce na to seděla v letadle do São Paula.
Celou mou výměnu provázely menší i větší shody náhod, ze kterých dokázala vzejít naprosto neuvěřitelná překvapení. Procestovala jsem Brazílii skrz naskrz, plavala s růžovými delfíny, lovila piraně, naučila se bojovému umění capoeira, tančila s indiánským kmenem v Amazonu, zaplavala si na Copacabaně, setkala se s prezidentkou Rotary International a co je nedůležitější – navázala jsem kontakty s desítkami lidí z desítek různých zemí.

Pin It on Pinterest