Ve čtvrtek večer mě Mauricius zavezl do Taubaté k Agovi domů. Zrovna tam byly nějaké trhy s různými jídly, na které jsme se šli podívat. Později se k nám přidala i Jocelyn. Potkali jsme se tam i se známým rodičů Agy, který tam točil chopp. Dříve byl výměnným studentem a teď je ambasadorem české Plzně v Brazílii.
Začínáme v São Paulu
Brzy ráno jsme vyjeli do São Paula, kde byl sraz z BeloBrasil. Potkali jsme se se Samem a Robem z našeho distriktu a seznámili jsme se i s dalšími výměnnými studenty. Asi po 16 hodinách jsme konečně dorazili do Campo Grande, kde už čekal zbytek výměnných studentů, kteří přiletěli letadlem. Bylo nás celkem 52 ze 17 zemí (Německo, Austrálie, Rakousko, Kanada, Kolumbie, Dánsko, Slovensko, USA, Finsko, Francie, Indie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Polsko, Česko a Taiwan). Na pokoji jsem byl s Issou z Taiwanu a Lukou z Německa.
Jelikož jsme večer byli všichni unavení, hlavní seznamování probíhalo ráno a poté v autobuse cestou do Pantanalu. Přímo na farmu jsme museli změnit dopravní prostředek, protože by tam autobus neprojel. Skoro všichni jeli na náklaďácích, ale já, Aga a Victor (Dán) jsme se nevešli a museli jsme jet autem.
Pantanal v plamenech
V Brazílii byly čtyřicítky a Pantanal kvůli tomu skončil v plamenech. V průběhu cesty jsme si zakrývali dýchací otvory oblečením, protože vzduch byl plný popelu. Stali jsme se tedy svědky velmi smutné události, kdy hořel největší mokřad světa. V průběhu asi 30 km, které kvůli terénu trvaly skoro 2 hodiny, jsme viděli krokodýly (jacaré), jelena a několik druhů ptáků. Na farmě nás přivítaly 2 červené ary. Mimo jiné nás přivítala i zpráva, že kvůli požáru není elektřina. Šli jsme se podívat trochu po okolí a následně na pokoje. Tentokrát jsem bydlel se dvěma Němci – Maurem a Hannesem a Francouzem Taem. Při mytí rukou na mě vyskočila žába. Po více než hodině konečně dorazila poslední skupina, která se zdržela kvůli proražení 2 pneumatik. Aktivity jsme, ač to bylo v plánu, již žádné nestihli.
I když už byla tma, stále bylo přes 40 stupňů a tak jsme všichni naskákali do osvěžujícího bazénu.
Papoušci, pavouci a žáby…
Večer byla většina lidí kolem ohně, ale já spolu s pár dalšími jsme pozorovali krokodýly, tarantule a jiné pavouky, ary a další ptáky, štíra, žáby, krávy a snažili jsme se najít i další zvířata. Povídali jsme si s místním, který zvířata poznával jen podle očí. Hannes si s tímto průvodcem pak docela dlouho vyměňoval příběhy, jelikož on tráví svou výměnu ve státě Amazonas. Po večerce jsme se potmě osprchovali a při čištění zubů na mě opět skočila žába. Kromě žab nám dělal v pokoji společnost ještě docela velký pavouk. Bez klimatizace bylo hrozné horko a kromě Maura jsme nemohli usnout. Povídali jsme si tedy asi do 2 do rána.
Ráno nám oznámili, že stále nejde elektřina a požár je ještě větší, takže se musíme přesunout do Bonita. Sbalili jsme si věci, naposledy jsme si pohráli s krokodýly a vyjeli jsme. Tentokrát jsem se již vešel do náklaďáku a z jízdy jsem měl určitě větší požitek, než když jsem jel autem. Nějakou dobu jsme opět museli čekat, jelikož kamion s kufry prorazil pneumatiku. V autobusu bylo prý 60°C než zapnuli klimatizaci.
Po několika hodinách jsme dorazili na hotel Sesc v Bonitu. Mými spolubydlícími byli Rob z Německa a Kaarlo z Finska. Naskákali jsme do bazénu a následně jsme se přesunuli do restaurace. Večer jsme se na chvíli prošli po městě, kde jsme si mohli koupit suvenýry.
Začínáme s aktivitami
V pondělí jsme již konečně začali s aktivitami. Byli jsme rozděleni do 5 skupin po 10. Já byl ve skupině se Samem, Robem, Kaarlem, Evanem (Francie), Jakopem (Itálie), Victorem (Dánsko), Agou, Tilly (Austrálie) a Kaiyou (Kanada). 30 nás zahájilo den v Ecoparku Portodailha, kde jsme se koupali v blízkosti vodopádů. Zbylých 20 mělo opačný program. Voda byla průzračná a plavalo tam docela dost ryb. Byli tam i místa, kde jsme skákali do vody, akorát že bylo zakázáno skákat jakkoliv jinak než nohama dopředu… Chvíli jsme si zahráli volejbal a následoval oběd, po kterém jsme se vydali na farmu, kde nás čekala projížďka na koních. Jakožto poslední skupina jsme museli čekat 2 hodiny, než jsme přišli na řadu. Čas jsme si krátili kulečníkem a ležením v hamakách. Při západu slunce jsme nasedli na koně a vyjeli jsme. Můj hnědák se jmenoval Comanche. Obešli jsme 45minutový okruh lesem i po louce.
Večer nás čekal Pantanal Anaconda and Cobras Preservation Project, takže jsme viděli plno hadů, vyslechli jsme si upřímně nudnou prezentaci a nakonec nám dali hada kolem krku.
V úterý nás čekala výprava do jeskyně Gruta do Lago Azul, která je 180 metrů hluboká. Při výhledech na stalagnity a stalaktity jsme sestoupali ke křišťálově modrému jezeru. Odpoledne jsme se opět přesunuli do Ecoparku, kde jsem poprvé v Brazílii viděl opici a následně jsme sjížděli řeku na raftech. Projížďka byla asi na hodinu a byla to jedna z mála aktivit, kde jsme byli všichni pohromadě, takže jsme si to užili. Cestou jsme sjížděli několik jezů, z toho největší měl 7 metrů. Jednou jsme i zastavili, abychom se vykoupali.
Kousek od nás průvodce objevil šestimetrovou anakondu. Byla z ní vidět jen malá část, která vypadala jako pneumatika, ale průvodci snad dokáží rozeznat anakondu od větve nebo něčeho jiného.
Další den jsme den zahájili lezením po průlezkách na stromech. Cesta končila 2 zipline – 1. byla na suchu a 2. končila ve vodě. Následně jsme stříleli z luku. Naše skupina udělala sázku – kdo trefí nejvíce 2 středových kruhů dostane od každého 5 reálů. Měli jsme 10 šípů bez zkušebních pokusů. S 5 trefenými vyhrál Kaarlo. Před obědem byl ještě chvíli čas, takže jsme si šli opět zaskákat do vody. Odpoledne nás čekala jízda na kruzích se sjížděním menších jezů, což byla jedna z nejlepších aktivit. Večer jsme se šli podívat do akvária v centru města, kde nebylo nic extra zajímavého. Na hotelu jsme konečně měli před večerkou trochu času, což jsme využili, abychom si zahráli FIFU na PS4. Večerku jsme měli vždy kromě poslední noci ve 22:30, takže jsme většinou po příchodu na hotel už na nic čas neměli.
Výlet pokračuje
Ve čtvrtek jsme nejdříve nakoupili nějaké dárky pro malé děti, které jsme odpoledne navštívili. Poté jsme dojeli do Estância Mimosa Ecoturismo, kde bylo jezero plné krokodýlů. Následovala procházka kolem krásných vodopádů, u kterých jsme se koupali. Tentokrát jsem viděl i žluto modrou aru a poprvé se mi podařilo vyfotit i ještěrku, která je mnohem větší než v Evropě. Po obědě zbylo ještě kus kuřete, díky kterému jsme přilákali několik krokodýlu a jeden byl dokonce jen asi půl metru od nás. Poté jsme jeli do školky, kde jsme dětem předali dárky a chvíli jsme si s nimi pohráli, protože Rotary je organizace, která často pomáhá tam, kde je potřeba.
Poslední den jsme byli v přírodním akváriu, kde jsme šnorchlovali. Předtím jsme se ještě šli podívat na zraněná zvířata, kterým tam pomáhají vrátit se zpět do přírody. Šnorchlování bylo snad nejlepší za celý můj život. Plavali jsme v průzračné řece plné malých i velkých ryb a viděl jsem i docela velkého kraba, který byl pravděpodobně čerstvě mrtvý. Zakončili jsme to dvěma skoky z hrazdy, která byla upevněna na zip line. K obědu jsem si dal grilovaného jacaré (krokodýl), který byl dobrý, ale chutná jako kuře. Večer nám na hotelu připravili party. Hrál nám DJ a všichni tancovali.
V sobotu jsme se již vydali na cestu zpět. Skoro celou dobu jsme všichni spali (aspoň naše mnohem pohodlnější spodní patro) a probudili jsme se až v Campo Grande, kde jsme se rozloučili se všemi, kteří odtamtud letěli domů letadlem. My jsme po chvilce zastavili v Subway na oběd. Pracovala tam však jen jedna paní, takže jsme se docela načekali, než obsloužila všechny. Následovalo další spaní v autobuse s krátkými probdělými chvílemi až do Araçatuby, kam jsme přijeli po jedenácté večer. Byl jsem na pokoji opět s Robem, ale smrdělo to tam rybinou. Nejdříve jsme se to snažili všemožně vyvonět, ale naštěstí nás po 40 minutách přesunuli do jiného pokoje, před kterým byla kupička něčeho zvláštního. Uvnitř už bylo bohudík vše v pořádku, ale usnuli jsme až za dlouhou dobu, protože jsme oba byli vyspalí dostatečně z cesty.
V neděli jsme odpoledne dorazili do São Paula, kde proběhlo druhé loučení. Následovala cesta v autě do Taubaté, kde jsme se u Agy navečeřeli, později mě Katia s Mauriciem vyzvedli a večer jsem dorazil do Pindy.
Další články od Jiřího
NORTHEAST 26 DAYS II
Ráno jsme se pěšky vydali k vodopádu Ribeirão do Meio, což byla největší přírodní skluzavka...
PANTANAL & BONITO
Poslední den jsme byli v přírodním akváriu, kde jsme šnorchlovali. Předtím jsme se ještě šli...
18. NAROZENINY V BRAZÍLII
V pondělí po meetingu jsem se byl v noci s Mauriciem projet na kole do...
BRAZILSKÉ MŇAMINY
Další den si pro mě třída připravila ochutnávku brazilských pochutin (pão de queijo, coxinha, paçoquinha...
NA ROK V PINDAMONHANGABĚ
Kolem 20. hodiny brazilského času jsme dosedli. Už před dosednutím mi host rodiče poslali fotku...
