OSLAVY NOVÉHO ROKU
Následně přišli na řadu všem velmi známé 紅包 neboli červené obálky s penězi, které od dospělých dostanete. A protože těchto obálek většinou nedostanete úplně málo, asi byste uhodli, proč je to jedna z nejoblíbenějších tradic.
10 měsíců v džungli
Neustále vidím čtyři měsíce přede mnou (pořád mi to připadá jako věčnost), ale přesto neustále uvažuji nad těmi šesti měsíci, které už jsou za mnou (uplynuly tak rychle, že už se mi po nich trochu stýská). Každý týden bylo něco zajímavého a už se cítím vyčerpaný, zároveň ale moje touha po dobrodružství z nějakého důvodu neslábne, ba naopak! Cítím, že chci pořád víc a víc dobrodružství, ale už netuším, kde ho více dostat.
Cultural Culinary Camp na Tchaj-wanu
Chtěl bych se s vámi podělit o zážitky z letošního Rotary kempu na Tchaj-wanu. Tento kemp pořádal Rotary Distrikt 3502 z města Taoyuan na severozápadě Tchaj-wanu. Kemp se odehrával od poloviny do konce července a já se rozhodl, že zůstanu na ostrově ještě o pár dní déle a navštívím tchajwanské přátele, které jsem potkal na minulých Rotary kempech v Indii a na Kanárských ostrovech. Název kempu zněl Cultural-Culinary Camp, takže už z názvu je zřejmé, že jsme se na kempu nenudili.
Island trip, aneb poslední setkání
Na začátku července jsme s ostatními výměnnými studenty z mého distriktu vyjeli na dlouze očekávaný 9 denní trip po Taiwanu. Bylo to pro nás vlastně trip, kde jsme se všichni dohromady viděli naposled, tam jsme si ho všichni chtěli užít.
Prvních 10 dní na Taiwanu
Moje první večeře na Taiwanu! Jak už asi víte, Taiwanci zbožňují jídlo a velmi často na něj chodí ven do restaurací. A pokud to nevíte, uvidíte to na mém blogu, protože je to opravdu jedna z nejdůležitějších částí dne vůbec. Nejde totiž pouze o samotné jídlo, ale také o setkání s druhými a o tu srandu, kterou u toho spolu zažijete. Mě host rodinka tedy večer vzala na rámen, který byl naprosto výborný! Jediný háček byl v tom, že jsem ještě úplně neuměla pořádně jíst s hůlkami, a tak jsme se dost nasmáli, když jsem se s nimi snažila zápasit. Můj host taťka je ale velmi hodný a všímavý, takže mi druhý den k večeři donesl hůlky pro děti, abych se mohla najíst v klidu a lépe se s nimi naučila zacházet.
CESTA PŘES PŮLKU SVĚTA
Přišel den D. 11. 8. 2024 v 10:40 mi z Letiště Václava Havla v Praze odlétalo letadlo na Taiwan a tak jsem musela vstávat docela brzo ráno. Odbavování kufrů proběhlo velmi rychle a hladce, tak nám ještě zbyl čas na moje poslední jídlo v Česku. Ve Starbucks jsem si objednala největší čokoládovou bombu, kterou nabízeli, a pomalu mi začalo docházet, že za pár minut opustím nejen tuhle kavárnu, ale taky toto letiště, zemi, svoji rodinu, kamarády a všechno, na co jsem byla doposud zvyklá a brala to jako samozřejmost.
