Už je to skoro půl roku, co jsem tady na Taiwanu. Půl roku od chvíle, kdy jsem naposledy pil Kofolu a jedl svůj oblíbený smažák s hranolky — a taky půl roku od doby, kdy jsem musel změnit svůj život. Přijde mi to jako nedávno, ale zároveň vím, že od momentu, kdy jsem naposledy zahlédl rodiče na letišti, uběhla dlouhá doba a hodně věcí se změnilo.
V sobotu Rotary pořádalo párty a v pondělí jsme vyrazili na výlet na ostrov Matsu. Navštívili jsme spoustu úžasných míst, a hlavně nám přálo počasí. Ostrovy se nacházejí blízko Číny, takže jsme často viděli hranice s Čínou. Výlet jsem musela ukončit předčasně, protože se mi kryl s výletem do Koreje.
Nechápu, že už je to od mého příletu takhle dlouho. A od nezapomenutelného výletu na jih je to taky strašně dlouho. Další víkend jsem s Mexičankou Sophií vyrazila do Taipeje. Navštívily jsme kočičí kavárnu. Pro mě to byl fakt zážitek, protože jsem po skoro třech měsících byla obklopená kočkami, které mi z domova opravdu chybí. Byly jsme i v Ximendingu. Je tam spousta obchodů, ale připadala jsem si jak u nás na Karlově mostě. Plno lidí, hlavně turistů, ale jinak to bylo fajn.
Ve čtvrtek jsme šli s naším učitelem na program o čínské kultuře do jiné školy, kde jsme konverzovali s místními studenty převážně v angličtině, ale také v čínštině.
Až v sobotu 15. listopadu jsme měli celodenní akci s Rotary, kde jsme se zúčastnili takzvaných domorodých her. Hráli jsme například přetahování v týmech nebo kroket. Také jsme si vyzkoušeli lukostřelbu a střelbu z praku. Tato akce nám zabrala celý den.
V neděli jsme vyrazili do Taipeje. Tam jsem navštívila Chiang Kai-shek Memorial Hall a jela nakupovat. Opravdu dobře se tady nakupuje a s host mamkou je to jedna z našich oblíbených aktivit.
