Rugby, rodeo a dlouhý víkend ve Viktorii

Ve čtvrtek mě hned po škole vyzvedl Hayden, rotarián z Footscray a bývalý exchange student, a vzal mě na rugby. Nejdřív jsme se ještě stavili u něj doma pro jeho ženu Jess a pak jsme vlakem vyrazili na Flinders Street, dali si zmrzlinu a pokračovali do AAMI Parku. Hrál se první zápas sezóny: Melbourne Storm proti Parramatta Eels. Storm je tým, kterému fandí moje hostitelská rodina i Hayden s Jess, takže samozřejmě fandím taky.

Všichni byli trochu skeptičtí, jestli Storm vyhrají, ale nakonec Eels dali první a zároveň poslední try zápasu a prohráli 52:4. Go Storm. Zápas byl dost drsný — hned na začátku dostal jeden hráč Storm takovou ránu do hlavy, že ho museli odvézt, a ke konci se zranil ještě další. A pak se mě lidi ptají, proč nesportuju. Přesto mě rugby bavilo mnohem víc, než jsem čekala. Oproti AFL mi přišlo přehlednější, svižnější a celkově zábavnější.

Atmosféru navíc skvěle doplňoval pán za námi s extrémně boganským přízvukem a velmi hlasitými komentáři ke všemu, co se na hřišti dělo. Večeři jsem si dala přímo na stadionu — butter chicken s hranolkami. Nebylo to nic úžasného, ale ke stadionové atmosféře to patřilo. A i když mám z večera možná víc fotek racků a plastové vzducholodi než samotného rugby, na svou obranu musím říct, že když se v zápase dělo něco zajímavého, opravdu jsem koukala a nefotila.

Další den jsem po škole dorazila domů kolem 14:30, rychle se sbalila na tři dny a v 15:30 jsme vyrazili na dlouhý víkend do východní Viktorie. Hostitelská máma s námi nejela, protože pomáhala přátelům zotavovat se po požárech. Napekla a navařila pro ně obrovské množství jídla, aby měli co vytáhnout z mrazáku, když zrovna nebudou mít čas ani energii vařit. Dorazili jsme až po setmění do chaty poblíž Goughs Bay a Mansfieldu.

Majitelé chaty byli moc milí — dostali jsme od nich sušenky, blumy, půjčili nám DVD a poslední ráno nám dokonce přinesli ještě teplé muffiny. Měla jsem ale trochu problém se signálem, což nebylo úplně povzbudivé vzhledem k tomu, že si pořád držím Duolingo streak a opravdu si ho nehodlám zničit kvůli něčemu tak triviálnímu, jako je cestování australským venkovem. Nakonec jsem to vyřešila hotspotem od hostitelské rodiny a moje série přežila.

Další den jsme se šli podívat k jezeru Eildon, které bylo dost vyschlé, takže působilo skoro postapokalypticky. Z vody koukaly mrtvé stromy a na břehu bylo spoustu krásných placatých kamenů, takže jsme házeli žabky. Pak jsme se zastavili u říčky poblíž Jamiesonu, kde jsme se brodili ledovou vodou, stavěli přehradu a chvíli se jen tak slunili. Cestou zpátky jsme se stavili v malém venkovském obchodě, který byl sice veliký asi jako větší obývák, ale prodával snad úplně všechno.

Večer jsme vyrazili na rodeo. Australani ho mimochodem vyslovují jinak, než bych čekala. Program byl přesně takový, jak si člověk představí: kdo se nejdéle udrží na divoce se zmítajícím zvířeti, kdo něco chytí nejrychleji, kdo projede dráhu na koni nejlépe. Překvapivě tam bylo méně zranění než na rugby, což si každý může vyložit po svém. Dala jsem si burger od skautů, plechovku koly a koupila si suvenýr — cattle tag, tedy značku dobytka do ucha.

Rodeo bylo super i přesto, že jsem si tam částečně pokazila focení. Ještě donedávna jsem totiž dost bezstarostně spoléhala na automatické nastavení foťáku, jenže večerní světlo a rychlý pohyb se s tím úplně nesnesly. Spousta fotek tak dopadla rozmazaně, protože foťák zvolil příliš dlouhý čas. Aspoň pár z nich ale vypadá „umělecky“, takže se tvářím, že to byl záměr.

Další den jsme se vydali na Mt Buller. Čekala jsem horší výšlap, ale většinu cesty jsme vyjeli lanovkou a pěšky šli jen poslední úsek. Dolů jsme už ale šli po svých, takže jsem to v lýtkách cítila ještě docela dlouho. Výhledy nahoře byly nádherné — jasné počasí, stíny mraků na horách, prostě hodně scénické. Viděli jsme i trochu místní fauny, i když z ptačího hlediska jsem čekala přece jen o něco víc.

Po návratu jsme si udělali grilovačku u jezera, i když nám do toho dost nepříjemně foukalo, a večer jsme se na chatě dívali na film z půjčeného DVD, což mělo překvapivě svoje kouzlo. V pondělí, kdy byl Labour Day, jsme se sbalili a vydali se zpátky do Melbourne. Cestou mi Eloise pouštěla australské písničky, takže už jsem o místní hudbě o něco méně ignorant než předtím.

A ještě jedna důležitá věc: okolí chaty bylo úplně skvělé na pozorování ptáků. Jen z terasy jich bylo vidět spoustu a prý tam někdo za jediný den zahlédl 23 různých druhů. Takže ano, výlet byl super — rugby, jezera, rodeo, hory — ale ptáci samozřejmě taky.