Druhý týden v jedenáctém ročníku utekl překvapivě rychle – hlavně proto, že jsem byla ve škole jen dva dny 🙂
V úterý jsem šla normálně do školy a po delší době jsem zase viděla Paulinu, která byla týden v Bogotě. Odpoledne mě čekala lekce španělštiny. Už jsem tam několik měsíců nebyla, ale zjistila jsem, že mi ještě zbývají čtyři předplacené lekce, na které jsem úplně zapomněla, takže jsem si je musela vybrat. Tou nejlepší částí dne ale bylo balení do Cartageny. Moje první hostitelská rodina mě totiž pozvala na dovolenou. Když mi to oznámili, málem jsem se rozbrečela štěstím, protože Cartagena byla vždycky moje vysněná destinace v Kolumbii.
Ve středu jsem už do školy nešla. Letěli jsme s přestupem přes Bogotu, takže cesta byla trochu delší. Do Cartageny jsme dorazili až kolem deváté večer. Dali jsme si pizzu, rychle se ubytovali a šli spát, protože jsme byli všichni úplně vyčerpaní.
Probudit se druhý den do slunečné Cartageny byl opravdu nádherný pocit. Už večer po příletu jsem si všimla, jaké tam panuje vedro, ale realita předčila moje očekávání. Přísahám, že tam muselo být snad dvě stě stupňů.
Dopoledne jsem vyrazila s hosttaťkou na pevnost Castillo de San Felipe, která kdysi sloužila k obraně města. Moji hostsourozenci mezitím zůstali v obchodním centru, protože se jim do vedra moc nechtělo. Po prohlídce jsme pokračovali do historické čtvrti Getsemaní, která mě naprosto okouzlila. Getsemaní je plné barev, hudby a umělců. Na každém rohu někdo maluje, zpívá nebo tvoří něco nového. Ulice jsou vyzdobené deštníky, vlajkami nebo světýlky a celé místo má neuvěřitelnou atmosféru. Nakonec jsme tam zažili i trochu dobrodružství při hledání restaurace. Oběd jsme totiž měli až kolem páté odpoledne, protože jsme nemohli najít podnik, kam jsme původně chtěli jít. Všichni už byli úplně hladoví, ale nakonec jsme to zvládli.
Mimochodem, úplně jsem zapomněla zmínit jednu důležitou věc – moje hostrodina má v Cartageně vlastní byt. A upřímně, pořád mi to přijde trochu neuvěřitelné.
V pátek jsme strávili celé dopoledne na pláži. Moře bylo nádherně teplé a po dlouhé době jsem si opravdu připadala jako na opravdových prázdninách. Na oběd jsme šli do apartmánu hostitelského strýce, který má byt dokonce ve stejné budově. Večer jsme se znovu vydali do historického centra, tentokrát objevovat další místa, která jsem ještě neznala. Dali jsme si večeři s krásným výhledem a jen si užívali atmosféru večerní Cartageny.
Sobotu jsme strávili téměř celou u moře. Večer jsem si navíc šla sama sednout k pláži pozorovat západ slunce. Ten výhled byl opravdu nádherný a patřil k nejhezčím momentům celého týdne.
V neděli nás čekal další program. Můj hostitelský strýc slavil narozeniny, a tak jsme dopoledne vyrazili na loď. V sobotu proběhla tajná oslava doma a v neděli pokračovalo slavení na pronajaté jachtě. Strávili jsme tam skoro celý den, dali si oběd, koupali se a užívali si moře. A pak přišla zmrzlina. A já naprosto vážně říkám, že lepší jsem asi v životě neměla. Dodnes nechápu, proč byla tak dobrá, ale byla naprosto dokonalá.
Večer šli hostrodiče ještě ven s přáteli, takže jsme si s hostsourozenci koupili vlastní večeři. Později jsme si s hostségru dostaly chuť na lívance, a tak jsme je ještě večer společně dělaly.
Celý týden v Cartageně byl pro mě jedním z nejhezčích zážitků v Kolumbii. Moře, historické centrum, skvělé jídlo, západy slunce, a hlavně čas strávený s hostrodinou – na tohle budu vzpomínat ještě hodně dlouho.
Další články od Niny
Můj týden v Cartageně
Tou nejlepší částí dne ale bylo balení do Cartageny. Moje první hostitelská rodina mě totiž...
Nový začátek v jedenáctém ročníku
My jako výměnní studenti jsme pořád přemýšleli, kdy nás konečně přesunou do jedenáctého ročníku. A...
Život mezi školou, Rotary a novou rodinou
Čtvrtek byl hodně Rotary den. Odpoledne jsem šla s Interactem do kavárny, protože jsme měli...
Karneval, který se nedá popsat – ten se musí zažít
Karneval byl jeden z nejlepších zážitků, které jsem tu zatím zažila. Je úžasné, jak se...
Můj kolumbijský život
Když jsem do Kolumbie přijela, byla jsem plná očekávání i obav. Nová země, nový jazyk...
Novény, Tři oříšky a běžecké závody: moje Vánoce v Kolumbii
V pondělí jsem trávila čas s rodinou a odpoledne jsem vyrazila ke své první host...
České vánoční tradice a kolumbijské novény
V pondělí jsem vyrazila s hostitelským strejdou koupit všechny ingredience na pravé české cukroví, které jsem chtěla...
Nová etapa výměny
Měnit host rodinu, se kterou si tak neskutečně sednete, je hrozně zvláštní pocit. Já mám...
Día de las velitas – Den svíček
Večer jsme pak slavili jednu z nejhezčích kolumbijských tradic, kterou jsem tady zatím zažila. Jmenuje...
