Můj rok za oceánem

První dny, první dojmy

Před odjezdem do Ameriky jsem pořádně nevěděla, do čeho vlastně jdu. Těšila jsem se, ale zároveň jsem měla trochu strach z toho, co mě čeká. Po příletu do Illinois jsem byla ze všeho nadšená, jenže už po pár hodinách nadšení vystřídal stesk po domově. První dvě noci jsem skoro nespala a hned po příletu pro mě měla moje hostitelská rodina připravený program. Už druhý den mě navíc čekala škola, takže jsem vlastně neměla čas vzpamatovat se z jet lagu a zvyknout si na sedmihodinový časový posun. A právě to pro mě bylo zpočátku asi nejtěžší. 

Ještě před prvním dnem ve škole jsem měla přivítací oslavu, na kterou byly pozvané holky z mojí třídy a také několik holek z druháku. Všechny byly strašně přátelské a vzaly mě na prohlídku školy, abych se tam další den lépe orientovala. První školní den jsem samozřejmě byla hodně zmatená, protože škola fungovala úplně jinak než ta moje doma. Naštěstí mi všichni pomáhali a díky tomu, že jsem už znala holky ze své třídy, jsem byla mnohem méně nervózní. 

Typický den v americké škole

Můj běžný školní den začínal ráno snídaní. Většinou jsem měla míchaná vajíčka s toustem a někdy i slaninu. Potom mě moje host mamka odvezla do školy společně s mými host sourozenci. Pracuje jako tělocvikářka na základní škole, která je ve stejné budově jako střední škola, takže jsme mohli jezdit všichni společně.

Během jednoho semestru jsem měla každý den stejné hodiny. Některé předměty znám i z Česka, například angličtinu a matematiku, ale měla jsem také drama nebo study hall. Ten jsem si oblíbila hlavně proto, že jsem si během něj mohla dodělat úkoly nebo se připravit na další hodiny. 

Ve škole jsme také pravidelně zažívali různé cvičné poplachy, při kterých jsme trénovali, co dělat například při tornádu, požáru nebo jiné nebezpečné situaci. Po vyučování jsem většinou šla rovnou na trénink roztleskávaček. Díky tomu jsem poznala další lidi a mnohem rychleji se začala ve škole cítit jako součást kolektivu.

Homecoming – něco, co známe hlavně z filmů

Jednou z prvních velkých akcí, které jsem v Americe zažila, byl Homecoming. Ještě před samotným večerem probíhal Hoco week, během kterého měl každý den jiné téma oblečení. Jeden den jsme přišli v pyžamu, jindy jsme se například převlékli podle tématu Adama Sandlera. Byla to docela sranda, protože se zapojila skoro celá škola. 

Součástí Hoco weeku byla také Skit Night. Jednotlivé třídy si připravily krátké scénky a mezi nimi se soutěžilo v různých hrách. V jedné z nich jsme například měli bez použití rukou co nejrychleji najít něco schovaného v dortu.

Jeden večer jsem se navíc dozvěděla, že někam jedeme, ale vůbec jsem netušila kam. Řekli mi jen, ať si vezmu tmavé oblečení. Nasedla jsem do auta s dalšími šesti lidmi a kufr byl plný toaletního papíru. Brzy mi došlo, že jedeme na takzvaný TP-ing. Celý večer jsme házeli toaletní papír na stromy u domů spolužáků a učitelů a snažili se, aby nás při tom nikdo nechytil. Byla to jedna z nejšílenějších a zároveň nejzábavnějších věcí, které jsem v Americe zažila. 

O víkendu potom přišel samotný Homecoming. Přespala jsem u kamarádky, společně jsme si nechaly udělat vlasy a připravily se na večer. Nejdřív jsme se s celou skupinou vyfotily, potom jsme šly na jídlo a nakonec vyrazily do školy, kde se Homecoming konal. Tancovaly jsme, povídaly si, zpívaly a já jsem si celý večer opravdu užila.

Havaj – jeden z největších zážitků

Jedním z mých největších zážitků byl výlet na Havaj s Belo USA, kde jsem potkala exchange studenty z různých koutů Ameriky. Hned druhý den jsme vyrazili na túru na Diamond Head a potom jsme šli surfovat. Surfování bylo náročné, ale zároveň mě strašně bavilo. 

Navštívili jsme také Polynesian Cultural Center, kde jsme se dozvěděli více o různých polynéských kulturách, jazycích a tradičním jídle. Další den jsme začali jógou a potom vyrazili do centra, kde jsme navštívili Iolani Palace. Odpoledne nás čekal piknik na pláži Kailua.

Silným zážitkem byla také návštěva Pearl Harboru a USS Arizona National Memorial. Jeden z posledních večerů jsme si užili Rock-A-Hula Luau s havajským jídlem a vystoupením tanečníků a zpěváků. Poslední celý den jsme pak strávili na pláži, šnorchlovali a projeli se na katamaránu. 

Co mi tenhle rok přinesl 

Můj roční pobyt v Americe byl nezapomenutelným zážitkem a rozhodně jedním z nejlepších rozhodnutí, která jsem udělala. Ne všechno bylo od začátku jednoduché. Hlavně první dny a stesk po domově pro mě byly těžké, ale postupně jsem si zvykla a začala si svůj život v Americe opravdu užívat. 

Naučila jsem se být samostatnější, poznala spoustu nových lidí a vytvořila si přátelství s lidmi z různých koutů světa. A i když byly výlety, Homecoming nebo Havaj obrovskými zážitky, dnes nejraději vzpomínám i na úplně obyčejné dny – na školu, kamarády a chvíle strávené s hostitelskou rodinou. Právě ty se nakonec staly jednou z nejdůležitějších částí celého mého roku v Americe.

Nela Krámová /RC Písek/, D6420 USA