K hostování zahraničních studentů jsem se dostala spíše oklikou. Jednoho dne jsem si usmyslela, že pro moje děti bude „nejlepší“, když si zlepší jazykové dovednosti a rozšíří kulturní obzory přímo prostřednictvím života s rodilým mluvčím – a to ideálně pod jednou střechou. Kontaktovala jsem proto několik organizací s nabídkou, že bychom rádi někoho hostili. Sama jsem totiž několik let žila v zahraničí, dokonce jsem působila jako au-pair, takže jsem „přesně věděla“, do čeho jdu. Děti mluvily obstojně francouzsky a anglicky, a tak jsme si dokázali představit, z jaké země by mohl náš host pocházet. Moje očekávání však dopadlo úplně jinak.
Výměnné pobyty studentů jsou vždy dobrodružstvím – a to nejen pro samotného studenta, ale i pro rodiny, které se rozhodnou otevřít svůj domov a srdce. My jsme měli to štěstí prožít půl roku s Benem z Austrálie. Byla to zkušenost plná radosti, poznání, ale i pár nečekaných situací, na které jen tak nezapomeneme.
S Benem jsme se poprvé potkali na konci června. Už jsme věděli, že je z Austrálie, a shodou okolností se s ním krátce předtím setkala i naše dcera – těsně před svým odletem na roční pobyt do Západní Austrálie – sešli se na posledním setkání Rotary klubu. Byli jsme už třetí hostitelskou rodinou, takže nás minuly starosti spojené s úplným začátkem a prvními nesmělými dny.
Údel hostiteľskej rodiny vo výmennom programe Rotary nie je ľahký. Predstavte si, že jedného násťročného člena rodiny vyšlete so strachom na rok niekde ďaleko do sveta a traja rôzni iní násťroční sa medzitým vystriedajú v jeho izbe. Táto predstava trochu mrazí, no zároveň je vzrušujúca a rok strávený takýmto spôsobom napokon obohatí celú rodinu nielen o zážitky, ale aj o skúsenosti, z ktorých môžu jednotlivci čerpať celý život. Celá rodina sa musí naučiť byť trpezlivá a empatická.
Vždy som mala blízko k cestovaniu. Necestovala som príliš často a príliš ďaleko, ale akosi som to cestovanie mala stále v hlave. Keď nám náš syn oznámil, že by chcel ísť na výmenu, toto moje cestovateľské ja sa veľmi potešilo, že bude cestovať v duchu s ním a že prijatím zahraničného študenta zacítime diaľavy aj my. Tak sa aj stalo – hostili sme dvoch študentov z úplne opačných kútov sveta – brazílskeho Guivsa a Ruby z Thajwanu. Počas desiatich mesiacov bol náš život multikultúrny, neplánovaný, vyčerpávajúci a obohacujúci zároveň – rovnako ako samotné cestovanie.
rvní krok k rozhodnutí stát se hostitelskou rodinou se nedělá snadno. Ruku na srdce, komu z dospělých se chce opustit svůj zažitý stereotyp a svůj čas a životní prostor náhle sdílet s člověkem, za kterého ještě nese zodpovědnost, a o kterém netuší vůbec, ale vůbec nic. Popravdě, toto rozhodnutí bylo v našem případě asi tím nejtěžším, které jsme učinili.
Byl nám přidělen student z Kanady, Graham Monks.
Naša dcéra Sára sa zúčastnila RYE v školskom roku 2024/2025 a strávila ho v Argentíne na severe Patagónie v mestečku Trevelin, v klube Esquel. Recipročne sme u nás doma hostili celý rok študentky: najprv Olíviu z Taiwanu a druhý polrok Annu Luizu z Brazílie. Naše pocity ako hostiteľských rodičov sú zmiešané, ale zároveň sme vďační, že sme mali túto možnosť, ktorá nás veľa naučila nielen o iných kultúrach, ale aj o nás samých.
