Stloukalovi: Náš  život s Casey

Ahoj, jmenujeme se Stloukalovi a máme tři děti – 11, 17 a 27 let. Každé dítě je jiné a tak jsme zcela logicky nebyli překvapeni, že čtvrté – host dítě – je také originál.

Co nám však chybělo, je postupná příprava a poznávání, kdy bychom se přibližně 18 let učili, v čem je Casey dobrá, co má ráda, co jí udělá radost a co naopak, abychom ji nenutili do něčeho, co by jí netěšilo. Upřímně, nejtěžší bylo najít rovnováhu mezi tím, aby se Casey nenudila nebo abychom jí nepřetěžovali, aby dostala svoje rovnocenné postavení v rodině, ale aby měla i prostor být sama se sebou v tom rozsahu, jak to právě jí vyhovuje.

Když si vzpomenu na prezentace studentů, kteří se z výměny vrátili a popisovali a srovnávali rodiny, ve kterých žili, tak mne napadá příměr, jak patrně popíše Casey zkušenost u nás – to byli ti, vedle nichž i Ferda Mravenec vypadá jako lemra líná. Ani Casey se neubránila našim aktivitám a naučila se pár kousků v kuchyni, mimochodem marmeládu umí fantastickou a odveze si i pár receptů na cukroví, poprvé v životě zasadila rajčata a o pár měsíců později si na nich pochutnala, zjistila jak vlastně rostou ořechy, sbírala hříbky a také ví, jak se dojí kozy. Prostě ochutnala život na vesnici.

A co hostování dalo nám? Znovu jsme objevili turistění, když jsme společně zdolali Lysou horu či Ještěd, navštívili Rožnov pod Radhoštěm nebo se prošli v oblacích v Dolní Moravě. Kolik roků jsme si slibovali, že se na jaře určitě podíváme jak se líhnou motýli v Arboretu v Novém Dvoře a ejhle, díky Casey se nám to konečně letos podařilo. Platí totiž jednoduchá rovnice, chtěli jsme dát Casey tolik zážitků, jako bychom byli rádi, aby dostal náš František v Indii, takže jsme se opravdu snažili. A snažila se i Casey, dokonce si nechala z Austrálie poslat směs na pečení a sama nám upekla překvapení – úžasné sušenky, po kterých se jen zaprášilo. Na rozdíl od sušenek, nám vzpomínka na milou dceru a sestru na 4 měsíce zůstane natrvalo.