Na začátku července jsme s ostatními výměnnými studenty z mého distriktu vyjeli na dlouze očekávaný 9 denní trip po Taiwanu. Bylo to pro nás vlastně trip, kde jsme se všichni dohromady viděli naposled, tam jsme si ho všichni chtěli užít.
Po celém roce stačilo jen pár hodin a všechno skončilo. Všechny ty lidi jsem viděl relativně často, bavil jsem se s nimi a najednou je nějakou delší dobu neuvidím. Je to opravdu divné.
Když nastal čas pomalu se začít chystat k odjezdu zpátky domů, nastala ta situace, kdy musíte probrat veškeré své věci a udělat rozhodnutí, co necháte a co si vezmete s sebou. Asi jako každý outbound jsem byla omezena povolenou váhou kufru do letadla, a tak jsem již od začátku věděla, že ono sako, které jsme dostali od rotary před výměnou, budu muset převést na sobě. To však nebyl zas až tak lehký úkol, jak se napoprvé zdálo.
Počas výmeny som sa zbavila mnoho zlozvykov ale tiež som prekonala mnoho strachov, ten najväčší pre mňa bol let lietadlom. Nemôžem povedať, že sa stale toho nebojím ale za môj rok v Kolumbii som letela viac než 20-krát a teraz už o sebe môžem hovoriť, že som profesionálny letec.
I přesto, jak je pro korejské studenty škola náročná, zažít si život na korejské střední škole byla pro mě velmi obohacující zkušenost a hlavně splněný sen.
Moje 3. host rodina mi jednoho dne oznámila, že pro mě připravila překvapení. Měla jsem hádat, co to bude. Myslela jsem si, že pojedeme všichni společně do aquaparku nebo na nějakou úžasnou večeři, že mě možná vezmou na koncert nějaké kanadské hvězdy, anebo na...
Zaregistrujte se do našeho emailového seznamu a nenechte si ujít žádné novinky.
Pro úspěšnou registraci k odběru novinek z našeho webu potvrďte prosím vaši emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme vám poslali. Děkujeme!
Subscribe
Pin It on Pinterest
Používáme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější prohlížení našich webových stránek. Další používáním tohoto webu s tím souhlasíteSouhlasímVíce informací