V neděli odpoledne jsem se vydala na lyžařský výlet na Mt Washington s Rotary. Na cestu jelo celkem pět holek a předseda Rotary distriktu. Byli jsme ubytovaní v lyžařské vesničce na Mt Washington. Z chaty jsme měli ten nejkrásnější výhled na zasněžené hory.
Nejdříve bych chtěl říct, že Brazílii můžeme vidět ze dvou různých pohledů. První, který zažijete, když pojedete do velkých měst u oceánu, je ten, který uvidíte na sociálních sítích. Avšak druhý už tak hezký být nemusí. To je ten ve městech bez velkého turismu, kde procházíte znečištěnými ulicemi plnými odpadků.
Častěji než místní obyvatele tu potkáte toulavé psy a kočky, a to nejčastěji kolem restaurací. Nemusí to platit všude, avšak spousta míst, která jsem navštívil, tak bohužel vypadala. Kdyby se mě někdo zeptal, co je na této zemi tedy tak úchvatného, nepotřeboval bych se ani zamyslet a uměl bych odpověď. U mě je to jednoznačně příroda.
Nejlepší rozhodnutí v životě
Můj výměnný pobyt v Mexiku je nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělala. Těchto šest měsíců mi dalo tolik nezapomenutelných zážitků, nových přátel a životních lekcí. A to nejlepší? Ještě mě čeká spousta dalších dobrodružství!
Vlednu som mal tú príležitosť ísť na zápas NBA v Bostone. Mali hrať Boston Celtics proti Chicago Bulls!
Moja druhá host rodina, u ktorej práve bývam, je súčasťou rotary klubu, ktorý ma hostí, a práve z toho klubu občas dostanú lístky na všelijaké akcie. Niekedy sa získavajú lístky aj na NBA či na NHL (na ktoré dúfam, že sa tiež ešte pozriem). Každopádne som išiel ja, môj aktuálny host otec a zobrali sme ešte tatka a syna z mojej prvej host rodiny.
Krásný dobrý den, Zlatíčka! Další týden, pro mě už week 3, Term 1, a tenhleten týden nebyl špatný, ale nebyl úžasný. Takový hezký střed.
V pondělí se mi vůbec nechtělo do školy, protože jsem se probudila do ošklivého počasí, ale i tak jsem musela. Aspoň mi ráno trochu zlepšili náladu dva klokánci, konkrétně maminka s miminkem, a byli rozkošní. Drama bylo nečekaně až moc dobré, a potom hned následovala volná hodina.
Příjezd do Dominikánské republiky byl veselý. Autobus nás vyzvedl z přeplněného letiště a my jsme odjížděli do města Sosúa, kde jsme celý týden bydleli. Po cestě nás provázelo horké počasí, hudba a spousta motorek. Tak si budu Dominikánskou republiku pamatovat, jako místo, kde to žije. Bohužel ne všichni mají takové štěstí. V Dominikánské republice žijí haitské komunity, které kvůli tamní politické situaci mají těžké životní podmínky a těm jsme my přišli pomoct.
