OSLAVY NOVÉHO ROKU
Následně přišli na řadu všem velmi známé 紅包 neboli červené obálky s penězi, které od dospělých dostanete. A protože těchto obálek většinou nedostanete úplně málo, asi byste uhodli, proč je to jedna z nejoblíbenějších tradic.
Nejtěžší období výměnných studentů?
Všichni říkají, že období Vánoc je pro výměnné studenty nejtěžší. Já byla celý prosinec tak zaměstnaná, že jsem si na nejdříve Vánoce skoro ani nevzpomněla. Ono taky ve 35° je opravdu těžké navodit Vánoční náladu :).
Vánoce se v Brazílii slaví hodně jinak, trochu méně. Přijde mi, že mi v Čechách se Vánoce slaví téměř celý prosinec, máme adventní věnce, adventní kalendáře a různé Vánoční akce, třeba adventní koncerty ve škole. Celkově jsem vnímala, že tím že je Brazílie hodně mladá země, nemají tolik zakořeněných zvyků jako třeba my. Brazilci milují párty a oslavy, takže tady jsou Vánoce spíše oslava s mnoha lidmi, zatímco z mojí české rodiny jsem zvyklá spíše na odpočinkový čas s mojí nejbližší rodinou. Taky tu nevěří na Ježíška, ale na Santu Clause.
Oni fakt nekecali – je tu zima!
Minulý víkend jsem se zúčastnila setkání Rotary s dalšími sedmnácti výměnnými studenty. Tentokrát jsme se vydali tři hodiny od La Crosse do mrazivého Wisconsinu, kde teploty klesaly až k -26 stupňům. Přesto nás čekal nezapomenutelný program plný zábavy, nových zkušeností a přátelství.
Dorazili jsme až navečer a hned po příjezdu jsme se pustili do hlavního programu – příprava jídel z našich zemí. Každý student připravil něco typického pro svou kulturu, a protože jsem chtěla ochutnat úplně všechno, nakonec jsem byla úplně přejedená. Já jsem dělala koláče. Po večeři jsme se učili square dance, což byla skvělá a vtipná zkušenost, a večer jsme zakončili hraním stolních her.
10 měsíců v džungli
Neustále vidím čtyři měsíce přede mnou (pořád mi to připadá jako věčnost), ale přesto neustále uvažuji nad těmi šesti měsíci, které už jsou za mnou (uplynuly tak rychle, že už se mi po nich trochu stýská). Každý týden bylo něco zajímavého a už se cítím vyčerpaný, zároveň ale moje touha po dobrodružství z nějakého důvodu neslábne, ba naopak! Cítím, že chci pořád víc a víc dobrodružství, ale už netuším, kde ho více dostat.
DLOUHÉ ZIMNÍ DNY
Tento měsíc byl klidnější, ale přesto se pár zajímavých věcí událo. Zúčastnila jsem se státní soutěže s tanečním týmem v La Crosse. Byla to obrovská soutěž, kde se utkaly velké týmy z celého státu. My jsme soutěžili v divizi dvě. Byli jsme strašně unavení, a i když jsme se neumístili, podařilo se nám dosáhnout lepšího skóre než na regionální soutěži.
7 měsíců v Austrálii
Když si představím, že za 5 měsíců se musím sbalit a vrátit se k mému normálnímu životu v Česku, chce se mi brečet. Nikdy jsem si nepředstavovala, že se můžu cítit jako doma i v jiné zemi než jen v Česku, ale Austrálie mě přesvědčila o opaku.
Austrálie mi přirostla k srdci víc, než jsem čekala. Strach z toho, že se už se v Česku nikdy nebudu cítit úplně jako doma, protože jsem si právě další domov našla, je stále větší a větší. Prvních pár měsíců v Austrálii byly jedny z nejtěžších měsíců.
