Kanadské dobrodružství po šesti měsících

Vím, že jsem dlouho nevydala žádný článek. Nebojte, není to proto, že bych už stihla zapomenout češtinu, ani proto, že bych neměla o čem psát, nýbrž právě naopak. Od začátku nového roku jsem se vlastně nezastavila, stále jsem něco skvělého prožívala, a tak trochu jsem se o to s vámi zapomněla podělit. Tak vám teď o některých svých zážitcích povyprávím.

Hned 3. 1. jsme se společně s ostatními výměnnými studentkami Léou, Maidou a Elinou vydaly do Haliburtonu, kde jsme spolu s dalšími výměnnými studenty (dvěma chlapci z Německa a jedním z Japonska) zkusili jízdu se psím spřežením.

Jízda samotná mě lehce zklamala, nebyla nijak dlouhá, ale zbytek prodlouženého víkendu mi to vynahradil. Čas strávený s novými i stálými lidmi mi vždy přináší ohromnou radost.

Následující víkend mi byly poskytnuty lístky na hokejový zápas Toronto Maple Leafs vs. Vancouver Canucks. Pozvala jsem svou blízkou kamarádku ze školy Maddie a na to, že běžně nejsem do sledování sportu nijak zapálená, jsem si to náramně užila.

S Maddie a se zbytkem party svých přítelkyň jsem strávila i další víkend, kdy jsme oslavovaly 18. narozeniny Ciary a Anity. Oslava nebyla doprovázena žádným alkoholem nejen proto, že je to v nesouladu s pravidly mé výměny, ale také proto, že v Kanadě (kromě Quebecu) je alkohol legální až od 19 let – jen taková poznámka. 🙂 To nám ovšem nijak nebránilo v tom, abychom si společně strávený čas všechny pořádně užily. Téma oslavy bylo stanoveno jako „rok 2016“, takže jsme přišly tematicky oblečené a nalíčené.

Zbytek ledna už byl pro všechny spojen s učením na testy zakončující první pololetí. Mé výsledky dopadly obstojně, vzhledem k tomu, že jsem všechny předměty absolvovala v angličtině. Drama 90 %, kanadské a mezinárodní právo 93 %, zdravý životní styl a osobní fitness 96 % a fyzika 85 %. Takovými známkami se teď chlubím hlavně proto, že jsem si na druhý semestr zvolila akademicky ještě obtížnější předměty a už teď vím, že zdaleka nebudu mít tak vysoká procenta. Můj nový rozvrh vypadá takto: kineziologie, změny a výzvy ve společnosti, vizuální umění a angličtina (nutno podotknout, že se nejedná o výuku angličtiny jako druhého jazyka, nýbrž o výuku angličtiny pro 12. ročník – maturitní úroveň připravující rodilé mluvčí na studium angličtiny na univerzitě).

V kalendáři jsem měla i nespočet rotary meetingů a akcí, jednou z nich byl polar plunge neboli polární ponoření, kdy cílem bylo vybrat peníze pro nemocnici v nedalekém městě Campbellford. To bych ale nebyla já, abych z toho nezkusila udělat soutěž o to, kdo v té ledové kádi vydrží nejdéle, takže jsem tam svou vinou zkejsla 10 minut. Vylezla jsem hlavně v důsledku varování mentorky před omrzlinami. Nejsem si jistá, který chytrák to pro nás naplánoval na jeden z nejchladnějších dnů za celý rok, ale zážitek to rozhodně byl nezapomenutelný. No, jednu maličkou omrzlinu jsem si přece jen pořídila, haha.

Kdybych tu měla zmínit všechny své dny strávené s kamarádkami, byly bychom tu do nekonečna, takže tím vás zatěžovat nebudu, ale věřte, že není dne, kdy bych se tu nudila.

O co vás v tomto příspěvku však neochudím, je víkend v Kawartha Camps, kde jsem se opět setkala s výměnnými studenty, tentokrát se všemi z celého multidistriktu, a pomáhali jsme tam připravit kanadské studenty, kteří se stali takovými šťastlivci, že pojedou příští rok také na vlastní výměnný rok do zahraničí.

Součástí kempu byla i lekce o původních obyvatelích Kanady a také procházka na sněžnicích. 14. 2. jsem Valentýn jakožto svátek spjatý s láskou strávila také se svými kamarádkami ze školy a nedovedu si představit lepší.

A samozřejmě ani Toronto se mi v posledních dvou měsících nevyhnulo. Zajela jsem tam na koncert a tentýž týden i do akvária. Nakonec ještě zmíním, že jsem dostala možnost o své výměně mluvit v místním rádiu. Zde je odkaz, kdybyste někdo měl zájem poslouchat čtvrt hodiny mě, snažící se neznít nervózně. 😉

Doufám, že dávat vám update jednou za dva měsíce se nestane mým zlozvykem, protože to by znamenalo pouhé dva další články. Ani nechci myslet na to, že už mi zbývají jen 4 měsíce v Kanadě, takže se s vámi pro dnešek radši rozloučím a jdu si naplno užívat zbývající čas.

Přečtěte si víc na blogu Julie