Hned první den prázdnin jsme měly velké plány! Tím „my“ myslím mě, Sophie a Edith. Holky měly narozeniny, takže tenhle výlet dostal název „narozeninová koupačka“. Na nádraží BXL Midi jsem vítězně potkala Sophie… a pak začaly komplikace. Vlak změnil kolej, kolej změnila vlak, nebo já už ani nevím. Každopádně až do poslední chvíle jsme nevěděly, jestli se všechny tři ještě před nádražím v cílové destinaci vůbec potkáme. Našly jsme se ve vlaku.
První den jsme já a Barnabé (můj host bratr ve druhé host rodině) skoro oplakali – NIKOMU SE NECHTĚLO ZPĚT DO ŠKOLY!
Alespoň počasí nás ale trošku překvapilo a v Belgii konečně začalo pořádně sněžit. Pro mě to byla klasika, na kterou jsem čekala, pro Belgičany to byl rekord v množství sněhu.
Den po Vánocích jsem víceméně strávila balením – 27. 12. byl totiž mým dnem změny hostitelské rodiny. Stěhovala jsem se jen o ulici dál, ale i tak… všechno zabalit… no, sranda to nebyla. Byl to skoro nadlidský úkol – až teď mi došlo, kolik věcí mám. Nechápu, kde se to všechno vzalo. Jelikož to byl můj poslední den s první rodinkou, řekl mi host brácha, že spolu něco podnikneme. Po obědě jsme vyrazili do Namuru.
V pondělí, přijely Sophie a Laura ke mně domů a uspořádaly jsme takovou xmas-themed sleepover. Pletly jsme náramky, malovaly podle van Gogha a koukaly na vánoční filmy. Ono je nakonec pravda, že DOMOV není místo, ale lidé, a se všemi mými přáteli a host rodinkami se tu cítím jako doma! A to není samozřejmost – DĚKUJU, DĚKUJU, DĚKUJU ZA VŠE!!!
Po dvou dnech ležení v posteli s absolutně žádnou silou jsem naprosto vážně oznámila mým host rodičům, že je mi jedno, jak blbě se cítím, ale zítřejší Paříž prostě nevynechám. A teď zpětně musím říct, že to bylo fakt worth it!! Jen nevím, proč na těch nejlepších výletech musím být vždycky nejvíc nemocná….
poktačování PART 3: Šla jsem společně s mojí partou – Sofie, Gany, Organ a Diego – a vibe byl neskutečný 🫶 Spousta smíchu, vtipů, pár ztracených uliček (klasika 😭), ale nakonec jsme dorazili na místo a ten moment… prostě wow 🩵
