Dělám závodně kanoistiku a moje největší obava byla jestli budu moci dělat tento sport i v Austrálii, jelikož to není až tak známý sport. Když jsem se ale dozvěděla, že mám šanci se setkat se někým, kdo žije v Perthu a dělá stejný sport jako já, dalo mi to naději že možná budu moci dělat něco co mě baví i na druhém konci světa.
Tolik se toho za ten rok událo. Potkala jsem spoustu skvělých lidí, ale bohužel taky spoustu ne tak skvělých lidí. Viděla jsem toho strašně moc. Procestovala jsem část Austrálie, mazlila se s koalou, viděla spoustu klokanů, plavala s delfíny, viděla ty nejhezčí pláže na světě, naučila se surfovat, zamilovala si australskou slangovou angličtinu, poznala novou kulturu a vytvořila si přátelství na celý život.
Poslední víkend v květnu se v Melbourne uskutečnila Rotary International Convention a já měla možnost u toho být. Rotex z našeho hostitelského distriktu nám všem jedenácti studentům naplánoval celý víkend v Melbourne, jehož součástí byla právě tato velká akce. Nejen že jsme se znovu viděli všichni výměnní studenti a s většinou jsme se museli rozloučit, také jsme mohli být součástí něčeho, co do konce života nezapomenu. V Melbourne bylo více než 20 tisíc Rotariánů z celého světa a my jsme měli možnost se s několika z nich pobavit. Všichni byli moc milí a ochotní.
Do Austrálie jsem přiletěla v srpnu, tudíž do poloviny jejich školního roku, a proto jsem tu teď strávila letní prázdniny! Jsem moc ráda, že jsem to mohla zažít, bylo nádherné počasí a já měla šest týdnů na to, abych si užila čas s kamarády a opalovala se. Mohla jsem si i odpočinout od školy, i když zas tak náročné to opravdu nemám…
Jsem v Austrálii už přibližně sedm měsíců a vážně to tu miluju. Ale myslím, že moje nejlepší vzpomínka bude ta, když jsem společně s ostatními výměnnými studenty vyrazili na Klokaní ostrov. Právě na tomto výletě jsem si uvědomila jak je důležité být pozitivní a říkat ano na každou příležitost.
Pořád nedokážu uvěřit, že je leden a že je tu přes třicet stupňů, nějak to k sobě pořád nesedí a mít Vánoce v horku jsem si do teď nedokázala vůbec představit. Vánoční náladu jsem tedy neměla vůbec, protože se v prosinci začalo konečně zlepšovat počasí a už nepršelo jako předtím celé tři měsíce 🙂 Bylo tedy vedro a já se chodila opalovat a koupat…
