V pondělí jsme měli ve škole docela vtipný moment. Snažila jsem se totiž zpívat jednu písničku od Marie portugalsky. Problém byl, že moje portugalština je asi tak na úrovni… no vlastně skoro žádná. Takže jsem se snažila, ale vůbec mi to nešlo. Naštěstí jsme se tomu aspoň hodně nasmáli a vzniklo z toho docela vtipné dopoledne.
V úterý jsem vyrazila s Paulinou na oběd do jedné restaurace. Původně jsme měly jít i s Mariou, ale Maria Clara musela řešit nějaký problém se svojí kolumbijskou občankou a musela jít na imigrační úřad, takže jsme šly jen my dvě. I tak to bylo moc fajn a jídlo bylo opravdu výborné. Ten den jsem taky dostala od mojí hostrodiny kávu, kterou můžu přivézt mamce do Česka. Mají totiž v rodině někoho, kdo má farmu a kávu pěstuje, takže je úplně přírodní a vlastně tak trochu „rodinná“. To mi přišlo hrozně hezké, že mi něco takového dali.
Ve středu jsem jako vždy vyrazila k mojí první hostrodině na oběd. Tyhle středy mám vždycky hrozně ráda, protože s nimi trávím čas a vždycky je to moc příjemné. Odpoledne jsme nic moc neplánovali, tak jsem se nakonec domluvila s holkami a vyrazily jsme do kavárny. Dala jsem si tam maracujový cheesecake, který byl úplně skvělý. Fakt jeden z nejlepších, co jsem kdy měla. Večer jsem si myslela, že už mě jen odvezou domů, ale najednou se mě zeptali, jestli s nimi nechci rychle jet vybrat lednici. Říkala jsem si, že to bude na chvilku… jenže jsme tam nakonec zůstali hrozně dlouho a domů jsem dorazila docela pozdě. A když jsme přijeli, hostbrácha se rozhodl, že se mnou začne takový „boj na život a na smrt“. Samozřejmě jen ze srandy, ale byla to docela divoká přetahovaná a hodně jsme se u toho nasmáli. Myslím, že si ti lidi v obchodě museli myslet, že jsme se zbláznili.
Čtvrtek byl hodně Rotary den. Odpoledne jsem šla s Interactem do kavárny, protože jsme měli schůzku. Zároveň nám tam předali naše Interact mikiny. A večer jsme měli ještě meeting s naším Rotary klubem. Tam nám dali bundy pro jedenáctý ročník a jsou opravdu super. Taky jsme dostali speciální trička, protože jedenáctý ročník má tady ve škole svoje vlastní oblečení, což mi přijde docela zajímavá tradice.
V pátek jsem byla přes den doma a večer jsem vyrazila s Marií Clarou a její sestřenicí do Unicentra. Jen jsme se procházely, povídaly si a užívaly si takový pohodový večer.
V sobotu jsem dopoledne dělala nějaké věci do školy, které jsem potřebovala dodělat. A později jsme vyrazili na sushi. Měla jsem z toho radost, protože sushi mám hrozně ráda a bylo opravdu dobré. Samozřejmě jsem měla taky basketbalový trénink, který teď mám skoro každý víkend.
V neděli jsem byla spíš doma a odpočívala. Zase jsem měla basketbal a jinak to byl takový klidnější den.
Další články od Niny
Nový začátek v jedenáctém ročníku
My jako výměnní studenti jsme pořád přemýšleli, kdy nás konečně přesunou do jedenáctého ročníku. A...
Život mezi školou, Rotary a novou rodinou
Čtvrtek byl hodně Rotary den. Odpoledne jsem šla s Interactem do kavárny, protože jsme měli...
Karneval, který se nedá popsat – ten se musí zažít
Karneval byl jeden z nejlepších zážitků, které jsem tu zatím zažila. Je úžasné, jak se...
Můj kolumbijský život
Když jsem do Kolumbie přijela, byla jsem plná očekávání i obav. Nová země, nový jazyk...
Novény, Tři oříšky a běžecké závody: moje Vánoce v Kolumbii
V pondělí jsem trávila čas s rodinou a odpoledne jsem vyrazila ke své první host...
České vánoční tradice a kolumbijské novény
V pondělí jsem vyrazila s hostitelským strejdou koupit všechny ingredience na pravé české cukroví, které jsem chtěla...
Nová etapa výměny
Měnit host rodinu, se kterou si tak neskutečně sednete, je hrozně zvláštní pocit. Já mám...
Día de las velitas – Den svíček
Večer jsme pak slavili jednu z nejhezčích kolumbijských tradic, kterou jsem tady zatím zažila. Jmenuje...
Můj kolumbijský narozeninový týden
No a pak přišel pátek – můj narozeninový den! Ráno jsem se probudila a viděla všechny...
