V pondělí jsme měly v plánu botanickou zahradu, ale až cestou jsme zjistily, že je zavřená. Nakonec jsme tedy vyrazily do zoo, kolem které jsme projížděly. Musely jsme k ní dojít asi kilometr a půl v obrovském vedru, ale stálo to za to. Zoo byla nádherná, plná zeleně a tropických rostlin. Jen mě trochu mrzelo, že tam neměli žirafy.
Během procházky začalo pršet tak silně, že jsme byly během chvíle úplně promočené. Potom jsme si zavolaly Uber a jely domů odpočívat. Večer nás Paulinina host mamka vzala na kávu a bylo to moc fajn.
V úterý jsme vyrazili do Valle de Cocora, na které jsem se moc těšila. Je to údolí obrovských palem a jedno z nejkrásnějších míst, která jsem zatím v Kolumbii viděla. Pokud někdy pojedete do Kolumbie, určitě se tam zastavte. Po obědě nás znovu chytil obrovský déšť, takže jsme byly zase úplně promočené. Večer jsme nakonec spali v Salentu, krásném koloniálním městečku. Procházeli jsme obchůdky, nakoupili suvenýry a užili si nádherný západ slunce.
Ve středu jsme navštívili Filandii a Armenii. Filandia se mi moc líbila, hlavně krásné výhledy z rozhledny. Armenia mě tolik nenadchla, ale Parque de la Vida byl moc hezký. Nejvíc nás tam pobavilo přátelské zvíře podobné velké nutrii, které za námi chodilo kvůli kukuřici.
Ve čtvrtek jsme si prošly Cali. Viděly jsme Parque de la Trompeta, kde uvnitř velké trumpety hraje salsa, a šly jsme také do Parque de los Gatos, kam za námi dorazila Maria Clara. Bylo skvělé být zase všechny tři spolu, tentokrát v Cali. Večer jsme šly do velkého nákupního centra. Bohužel tam nastala velmi nepříjemná situace, kdy lidé začali utíkat a později jsme zjistily, že tam někdo vběhl se zbraní. Měla jsem obrovský strach. Naštěstí jsme se schovaly a všechno dobře dopadlo, ale byl to jeden z nejděsivějších zážitků mého pobytu.
V pátek jsme se do obchodního centra vrátily, i když jsem z toho měla trochu obavy. Nakonec jsme si daly oběd, prošly obchody a večer šly na sushi s výměnnou studentkou z Brazílie.
V sobotu jsme jeli ke Cristo Rey, obrovské soše Ježíše nad Cali. Kvůli Velikonocům bylo zavřeno, takže jsme se dostali jen na dohled, ale i tak to stálo za to. Cestou zpátky jsme si dali horkou čokoládu se sýrem, kterou jsem si v Kolumbii postupně zamilovala.
V neděli jsme letěli zpátky do Pasta. Na výlet budu vzpomínat moc ráda, i když byl místy chaotický a v Cali bylo opravdu šílené vedro. Zažili jsme toho spoustu – krásná místa, déšť, smích, trochu strachu i obyčejné chvíle, které nakonec znamenají nejvíc.










