V pondělí byl v Kolumbii státní svátek a moje druhá host rodina mě pozvala, ať s nimi strávím den v Chachagüí. Samozřejmě jsem s radostí přijala. Cestou jsme se zastavili na výbornou maracujovou zmrzlinu s opravdovými kousky ovoce.
V Chachagüí jsem si užila spoustu legrace s host rodinou a po dlouhé době jsem si znovu dala kolumbijské tortilly od mé host babičky, které mi už opravdu chyběly.
Ve škole pak týden utekl docela rychle. S Mariou Clarou jsme zase trávily hodně času spolu a ve středu jsme slavili narozeniny mého host taťky. Oplatila jsem mu stejný vtípek, který udělal on mně při mých narozeninách – na světelné tabulce jsem mu místo 48 napsala 84.
Ve čtvrtek mě jako obvykle čekala roztleskávačka a basketbal. Přiznávám ale, že s Paulinou jsme měly větší chuť odpočívat než posilovat, takže jsme část tréninku spíš proležely na žíněnkách. V pátek už se nic zvláštního nedělo. Kromě školy a basketu jsem začala připravovat věci do české školy, protože po návratu mě čekají rozdílové zkoušky.
V sobotu jsme měly vystoupení s roztleskávačkami. Bylo asi nejchaotičtější ze všech. Chybělo hodně holek a dvě minuty před začátkem mi změnili pozici v sestavě, takže jsem byla úplně zmatená. Naštěstí všechno dobře dopadlo a nikomu se nic nestalo.
V neděli jsme odletěli do Cali, kam jsem letěla s Paulinou a její host rodinou. Cestou na letiště jsme se zastavili na oběd v restauraci, která se specializuje na řízky. Myslela jsem si, že když si s Paulinou rozdělíme jednu porci, dostaneme každá malý kousek. Opak byl pravdou – byl to snad největší řízek, jaký jsem kdy viděla.
Samotný let byl docela dobrodružný. Celou cestu nás provázely turbulence a chvílemi jsem měla pocit, že letadlo snad přestalo letět. Naštěstí jsme dorazili v pořádku. Po příjezdu jsme hned skočily do bazénu, daly si pizzu a příjemně zakončily první večer v Cali.












