České vánoční tradice a kolumbijské novény

V pondělí jsem vyrazila s hostitelským strejdou koupit všechny ingredience na pravé české cukroví, které jsem chtěla upéct pro své hostitelské rodiny. Musím říct, že samotné nakupování surovin bylo ještě docela v pohodě, ale pak přišel problém s troubou. Trouba u nás doma totiž přestala fungovat.

Příbuzní, kteří bydlí ve stejném paneláku, mají plynovou troubu, ale skoro ji nepoužívají. Říkali, že když tam dají jídlo, tak hned chytí vůni toho plynu, takže jsem to nechtěla úplně riskovat. Půjčili mi proto přenosnou troubu, která byla ale strašně stará a skoro vůbec nefungovala. První várka cukroví byla z půlky spálená a z půlky nedopečená, takže to bylo fakt strašné. Nakonec jsem se domluvila s mojí první hostitelskou rodinou, že budu cukroví péct u nich, protože mají normální troubu. Ale pekla jsem až v úterý, protože jsem večer měla narozeninovou oslavu Pauliny, která slavila sedmnácté narozeniny.

V úterý také začaly novény, což je devět večerů před Vánocemi. Je to strašně hezká tradice, kdy se sejde celá rodina, zpívají se koledy, čtou se úryvky z Bible a tráví se spolu čas. Novény se pokaždé konají u někoho jiného doma, takže se vystřídají skoro všichni členové rodiny. Hodně se mi to líbilo a přišlo mi to moc zajímavé. Také jsem pekla to cukroví a dokonce mi pomohla i hostitelská ségra s hostitelským taťkou. Ve středu jsem dopekla poslední várku cukroví a s hostitelskou rodinou jsme šli na oběd do restaurace s mořskými plody. Já jsem si dala krevety a byla jsem z toho úplně nadšená. Až později jsem zjistila, že jsem na ně měla alergickou reakci, kterou jsem nikdy předtím neměla. Naštěstí to nebylo nic vážného, jen se mi hodně zhoršil ekzém, ale jinak jsem se cítila v pohodě. A večer jsme šli zase na novenu, poznala jsem tolik nových členů mojí druhé hostitelské rodiny, že jsem z toho zapomněla asi půlku jejich jmen, což je trochu ostuda, ale kolumbijské rodiny jsou opravdu velké.

Ve čtvrtek se novena konala u nás doma a musím říct, že to byla asi nejlepší novena, jakou jsem zatím zažila. Udělali jsme ji trochu v českém stylu. Moje hostitelská mamka rozbalila české sladkosti a největší úspěch měly bonbony - Bon Pari, ale i hašlerky se docela chytily. Já jsem rozdala cukroví, udělali jsme takové mini balíčky a sklidili opravdu velký úspěch. Taky jsem vyrobila lodičky z vlašských ořechů, které jsme zapálili. Celá rodina se zapojila a spoustě lidí se to strašně líbilo. Hodně lidí říkalo, že se jim naše novena moc líbila, a já byla strašně pyšná, že se tak hezky povedla. Spoustu dnů po naší noveně mi také členové rodiny chválili cukroví; myslím, že jejich nejoblíbenější bylo linecké.

V pátek mě taky pozval jeden spolužák na novenu k nim domů. Bylo to zase úplně jiné než s rodinou, ale taky moc fajn. Četli jsme z Bible, hráli hry, měli večeři a bylo to moc příjemné. V sobotu jsem měla novenu znovu s mojí rodinou a celý den jsme spolu trávili doma. V neděli jsem měla novenu s mojí první hostitelskou rodinou u hostitelské babičky. Dostala jsem od ní dárek, knížku, což mě strašně potěšilo. U mojí druhé hostitelské rodiny hrajeme během novén amigo secreto, což je něco jako tajný kamarád, kdy si během těch dní dáváme malé dárky, ale u první rodiny to funguje tak, že rodina, která hostí, dává dárky hostům.