Můj první měsíc v Brazílii: nové zážitky, kamarádi a portugalština

Všechno je tu jiné

První dny byly fakt těžké, protože všechno tady bylo úplně jiné. Vzduch, lidi, jídlo, doprava. No, ale tak proto jsem snad tady, abych zažila něco nového.

Ostatní výměnní studenti přilétali až na konci července, takže jsme v mém klubu zatím byly jen já a Rose z USA. Jsem ale vděčná, že jsem přiletěla mezi prvními, protože jsem měla možnost poznat outboundy z Brazílie ještě předtím, než odjeli. Navíc jsem měla čas dospat pětihodinový jet lag, zatímco ostatní studenti museli hned den po příletu do školy.

Noví kamarádi a narozeniny na pláži

Během prvních dnů mě moje hostitelská sestra vzala za svými kamarádkami, které taky pojedou na výměnu. Šly s námi i Rose a její hostitelská sestra. Hráli jsme Uno a tančili Just Dance.

Další den jsem se v kavárně sešla se svojí counselorkou a povídaly jsme si o všem. Jak se mám, jaký byl let, co ráda dělám, jaká je moje rodina atd. Navečer jsem pak s hostitelskou sestrou jela do Parobé na Rotary přespávačku, kde jsem měla šanci se seznámit s Aline, která letěla na výměnu do Česka, a s Júliou.

S Júliou jsem pak šla další den do jump parku. Její rodina mě taky vzala na moje narozeniny do svého domu na pláži ve městě Garopaba. Vstali jsme na východ slunce, hráli beach tenis a šli do moře, které bylo strašně ledové, protože tady je teď zima. Ale naštěstí v prosinci už bude léto!!

Škola trochu jinak

Na začátku srpna už začala škola. Hodiny jsou tady jiné: trvají 50 minut a máme tři za sebou bez přestávky. Pak je 15 minut přestávka a po ní další tři hodiny. Ve 12:40 se jde domů.

Postupně začínali přilétat i ostatní studenti a v polovině srpna jsme se všichni seznámili na Rotary meetingu. Hráli jsme hry a taky nám představili naše další hostitelské rodiny.

Camp plný portugalštiny a zážitků

O pár dní později začal náš úplně první camp se všemi výměnnými studenty z Rio Grande do Sul. Byli jsme v takové vile, kde jsme měli každý den čtyři hodiny portugalštiny a společný program. Strávili jsme tam dohromady tři dny a bylo to fakt skvělé.

Na campu jsem potkala Terku s Markem, takže jsem konečně mohla s někým mluvit česky. Každý den jsme hráli beach tenis a volejbal a taky jsme navštívili místo, kde hrál Neymar v roce 2010.

Za volejbalem hodinu cesty

Po campu jsem normálně chodila do školy a začala hrát volejbal ve městě Nova Petrópolis, které je hodinu od mého města. To je jako bych dojížděla do Brna. Nedokážu si představit, že bych takhle třikrát týdně dojížděla v Česku, ale tady je všechno strašně daleko, takže nemám moc na výběr. Jinak můj trenér neumí anglicky, ale je fakt super. Vždycky se mi snaží všechno vysvětlit a holky taky. Anglicky mluví jen čtyři z nich, ale tak aspoň se rychle naučím portugalsky.

Každým dnem se domluvím líp

Ze začátku bylo těžší se dorozumět, protože tady snad skoro nikdo nemluví anglicky, ani učitelka angličtiny. Teď už si ale myslím, že je to o hodně lepší. A věřím, že se každým dnem zlepšuju!!

Přečtěte si víc na blogu Dominiky