Jak Taiwan vypadá ze sedátka na kole?

Výpis : Prozkoumávání Taiwanu za jízdy na kole, aneb čtrnáctidenní cesta okolo celého ostrova. Naše čtrnáctidenní jízda na kolech okolo Taiwanu začala 20.12.2022 v 6:00, kdy jsme měli sraz na parkovišti, abychom se seznámili s koly a s týmem, který nás měl po celou dobu doprovázet.

Ze začátku jsme se ještě tolik blíž neznali, ačkoliv jsme se předtím už několikrát viděli na pravidelných tanečních trénincích. První dny celé výpravy proto byly hlavně o bližším seznámení a navázáním vztahů i mimo naše skupinky ze stejných škol a klubů. Čím víc jsme se dostávali na jih, tím tepleji bylo.

Na Štědrý den jsme dojeli k jednomu z nejjižnějších bodů celého Taiwanu, kde jsme také strávili celý den. Podívali jsme se do národního parku, a dokonce si dojeli do nedalekých lázní. Byl to vskutku nádherný teplý den, proto jsme v podvečer s posledními paprsky slunce ještě rychle stihli vlézt do oceánu. Voda byla příjemná, ale vlny velké a silné, byli jsme tedy nuceni po několika minutách vylézt a jít se nachystat na párty, kterou náš hostující distrikt pořádal. Byli jsme celý den doopravdy zaneprázdnění, až jsme ani neměli čas myslet na svou rodinu, nebo si nějak stýskat. S kamarádkou z Německa jsme se ale rozhodly dodržet alespoň jednu tradici, kterou máme v obou zemích společnou neboli koukání se na Tři oříšky pro Popelku. Dívaly jsme se proto dlouho do noci přes VPN, v češtině s německými titulky.

Další den jsme už museli pokračovat znovu na kolech, což bylo po skoro probděné noci celkem vražedné. S druhým pobřežím Taiwanu ale přišla i obdivuhodná příroda a majestátné hory, proto nás ani nenapadlo si stěžovat. Bohužel však ale zesílil i vítr, a jak jsme postupovali víc na sever, i špatné počasí. Stávalo se běžným, že jsme párkrát zmokli, ale na druhou stranu jsme měli možnost se jít večer vykoupat do lázní, jelikož s horami přišly i vývěry způsobené častými zemětřeseními.

Národní park Taroko

Měli jsme možnost se podívat do národního parku Taroko, který vypadá jako přímo vytržený z Pána prstenů. Vyjíždět tak vysoké hory na kole byl rozhodně nezapomenutelný zážitek, jen mě trošku mrzí, že jsme tam nemohli strávit času víc. Odpoledne nás rychlovlak odvezl o pár kilometrů na sever a od té doby už nám pršet nepřestalo. Spousta lidí to vzdalo a nechalo se vézt v autě, ale já si pořád říkala, že tohle je zážitek jen jednou za život, ať už dobrý nebo špatný, což mě donutilo překonat i nepříznivé počasí a odjet trasu na kole celou.

Silvestr v Taipei

Na Silvestra jsme se dostali do Taipei, kde jsme mohli na vlastní oči vidět slavné ohňostroje okolo nejvyšší věže na Taiwanu – Taipei 101. Bylo to také poprvé od začátku výměny, kdy jsem potkala další Čechy a to konkrétně Bel a Ellie, se kterými jsem na Taiwan přiletěla i ve stejném letadle. Bohužel bylo docela zamračeno, velkou část světelné show jsme tedy neviděli, stejně to byl úžasný pohled.

Poslední dva dny byly víc klidné a nic moc zvláštního se nedělo. S postupem na jih se nám znovu vyčasilo a my tak dokončili celou výpravu v klidu a pořádku. Loučení byla dlouhá a velice smutná, ačkoliv to samozřejmě nebylo setkání poslední. Stihli jsme se za celou dobu velmi sblížit a vůbec se nám nechtělo se vracet do normálního života. Já osobně jsem si mezi dalšími výměnnými studenty našla dvě velice blízké kamarádky, se kterými se teď stýkám skoro pořád a jsem velice vděčná, že jsme měli možnost tyto zážitky sdílet společně. I přes všechny překážky jsem ráda, že jsem ho mohla zažít. Byl to rozhodně nezapomenutelný zážitek.