Odjakživa mě lákalo cestování. Cestovat jak za hranice, anebo jen vidět krásy naší malé zemičky. Zaslechla jsem o výměnném programu v Rotary a neváhala jsem se přihlásit. Začátkem roku jsem měla mojí první schůzku. Musela jsem se rozmyslet, jestli chci jet pryč na celý rok, nebo jen pár týdnů. Jelikož jsem si nedovedla zatím představit, že budu rok pryč, zvolila jsem si krátkodobou výměnu. Dostala jsem nabídky výměnných studentů a vybrala jsem si Jordyn z Kanady. Začaly jsme si psát a vše domlouvat. Nakonec jsme koupili letenky a už jenom čekali na konec června.
Nastal ten den, den kdy jsem brzo ráno vstala, koukala na svůj pokoj a na výhled z okna. Tohle všechno měsíc neuvidím. Připadalo mi to jako věčnost, ale najednou jsem seděla v autě a mířili jsme směr Praha letiště. Poslední rozloučení s rodiči a už hurá na cestu za poznáním.
Přiletěla jsem do Toronta. Byla jsem nadšená, ale trochu nervózní z kontrol, které mě čekaly. Trvalo snad věky, než jsem se dostala k mým věcem. Vešla jsem do haly a hned vidím cedulku „Vítej v Kanadě Kláro!“, kterou držel Mike, taťka Jordyn. Hned ke mně přiběhli a následovalo dlouhé objetí. Jeli jsme domů, do malého městečka Waterdown, vzdálené asi půlhodinu od Toronta. Jordyn mi ukázala jejich dům, okolí a seznámila mě se svými sourozenci a pejsky.
Pár dní po příjezdu se slavil významný svátek Kanadský den. Večer jsme jeli do Burlingtonu se podívat na ohňostroj. Všude bylo plno lidí a nemohli jsme se skoro ani pohnout, ale takový velký ohňostroj jsem nikdy neviděla! Navštívili jsme taky Ribfest, což byla akce pořádána zdejším Rotary clubem. Měli tam kolotoče, ale hlavně spoustu jídla.
Cestovali jsme po okolí Waterdownu, Mike nás vzal k vodopádům a na procházku do přírody. S Jordyn a jejími kamarádkami jsme šly na zmrzlinu. Dala jsem si borůvkovou a musím se přiznat, tak dobrou zmrzlinu jsem měla naposledy v Itálii, což bylo hodně dávno. S kamarády jsme taky měli bazénovou párty. Bylo tam spousta jídla, pití a nejvíc jsem si užila bitvu s balónky plnými vody. Poznala jsem rodinu ze strany Mika, za kterou jsme jeli přes tři hodiny do Blue mountain village. Byla to nádherná vesnička a jeho rodiče byli velice milí a provedli mě po celé jejich zahradě, na které pěstovali plno zeleniny. Také rodina ze strany Jocellyn, mamky Jordyn, byla velice milá. Pořádali BBQ a sešlo se tam opravdu mnoho lidí, mohla bych i říct, že její rodina byla tak třikrát větší než ta moje.
Následovali tři velké výlety. Začnu výletem do Toronta, který mě opravdu nadchnul. Procházeli jsme mezi vysokými budovami a já si připadala jako ve filmu. Viděla jsem jeden z nejznámějších hokejových stadionu a obrovskou věž CN Tower. Všechno bylo skvělé, až do doby, kdy jsme usnuli ve zpátečním vlaku. Probudili jsme se až na konečné stanici. Daleko od Waterdownu. Musela pro nás přijet sestra od Jordyn. I když jsme byli zprvu vyděšení, tak jsme se potom už tomu jenom smáli.
Ne zas tak daleké Niagárské vodopády jsme navštívili i s Mikem a Jocellyn. Mike koupil pokoj v obrovském hotelu a plánovali jsme přespat jednu noc. Výtah nás dovezl do 28. patra, a když jsem poprvé spatřila náš pokoj, myslela jsem, že tohle je sen. Výhled z obrovského okna byl přímo na okolí a taky samotné vodopády. Byla to nádhera! Hned jsme se šli projít. Všude plno turistů, ale mě to ani nevadilo. Byla jsem pořád nadšená, že můžu být na tomhle místě. Večerní Niagáry byly nasvícené a měnili barvy. Tahle projekce dělala na všechny přítomné obrovský dojem.
Jeden z posledních výletů byl do Ottawy, hlavního města Kanady. Tohle město bylo velice zvláštní. Když jsem jim procházela, vždy byla jedna budova až moc moderní a hned vedle jedna historická. Průvodce nás provedl hlavní části města. Nejvíce mě zaujal Parlament hill a taky řeka protékající městem. Průvodce nám řekl, že v zimě po řece jezdí všichni na bruslích do práce a do školy. Cestou si kupují noviny a teplé kafe.
Díky této výměně jsem získala spoustu zkušeností, nejen díky tomu se spolehnout sama na sebe, ale taky muset mluvit v angličtině, kterou jsem si zaručeně zlepšila. Teď už vím, že ať pojedu kamkoli, domluvím se a nemusím se bát. Taky jsem ráda, že jsem mohla poznat, jak probíhá běžný život v jiné rodině a mohla se seznámit s kamarády od Jordyn.
Další články o rodinných výměnách
Tak co, jaké to tam bylo?
Zkoušela jsem nové sporty, podívala jsem se do 10 států, přes nádhernou Kalifornii, na Floridu až do Ontaria v Kanadě.
Skvělé prázdniny s Jill
V létě roku 2023 jsem se zúčastnila rodinné výměny v Americe v Utahu. Byla jsem tam tři týdny – odletěla jsem na konci června a vrátila se v polovině července.
