V rámci lampiónového festivalu na Taiwanu (konkrétně ve městě Taitung) probíhá každoročně i tzv.: bombardování lorda Handana. Tato tradice patří mezi nejdůležitější folklórové slavnosti ve východní části Taiwanu.
Probíhá tři dny. Jeden den se konají přípravy a pomalu se začínají po městě objevovat tancující lidé se soškami božstva na nosítkách. Další dva dny se pak slaví ve velkém.
Těžkým vzduchem s chrámovým odérem se vznášelo tisíce petard. Všudypřítomní bohové se těšili uctívání, obětin a divokých tanců za doprovodu hlasité hudby. Země nabyla rudého vzezření.
Mistra Handana reprezentují požehnaní polonazí mladí muži. Jsou usazeni na trůnu z bambusu, v rukou drží větvičku a na sobě mají pouze červenožlutou pokrývku hlavy a kraťasy ve stejných barvách.
Takto jsou dobrovolníky přenášení z místa na místo a tisíce lidí po nich hází petardy. Čím více, tím lépe. Petardy mají tradičně rudé zbarvení, symbolizují štěstí padající na zem. Štěstí, které se leží všude kolem nás.
Všude je festivalová atmosféra, chrámy dokořán otevřené, hlasitá hudba, petardy a vzduchem linoucí se dým. Kouře bylo natolik, že z toho pár lidí (na otravu) omdlelo, i já.
Byla to skvělá zkušenost, ovšem ještě týden po tom jsem pociťovala silné bolesti hlavy a nevolnost. Navíc se po celém městě válely odpadky z ohňostrojů, prskavek a petard.
