Když jsem se dozvěděla, že strávím svůj výměnný pobyt v Brazílii, a rovnou ve městě Rio de Janeiro, měla jsem obrovskou radost, ale zároveň i obavy. Město je známé svými nádhernými plážemi, karnevalem, fotbalem a spoustou dalších věcí, zároveň je však spojováno i s vysokou kriminalitou. Jak se ale během roku ukázalo, nebylo se vůbec čeho bát.
Do Brazílie jsem přiletěla na začátku srpna, tedy v jejich zimě, a musím říct, že mě překvapilo, když tam lidé při 25 °C nosili zimní bundy. Na letišti už na mě čekala moje první hostitelská rodina s velkou cedulí „Bem-vinda“ (vítej) a já si uvědomila, že už nejsem v Česku, ale v Brazílii. První dny byly opravdu náročné. Portugalštinu jsem ještě vůbec neovládala, a tak naše konverzace s hostitelskou mamkou musely být pro okolí opravdu komické. Nic však nešlo vyřešit pomocí překladače a angličtiny.
Škola
Velkým rozdílem byla také moje nová škola. Musím říct, že atmosféra byla mnohem uvolněnější než v Česku a vztahy mezi žáky a učiteli byly daleko přátelštější. Všichni se mi snažili se vším pomoci a co nejvíce mi začátky usnadnit. Brazilci jsou velmi přátelští a otevření, takže najít si kamarády nebylo ani přes jazykovou bariéru těžké, přestože tam jen málokdo mluví plynně anglicky.
Hostitelské rodiny
Nesmím zapomenout ani na své hostitelské rodiny. Celkem jsem měla dvě. Moje první, která byla zároveň hlavní, protože ve druhé jsem strávila jen dva měsíce, se skládala z rodičů, později už jen z mamky, a dcery, která byla právě na svém výměnném pobytu v zahraničí. Hostitelská mamka byla velká workoholička a vždy se spoléhala na to, že si svůj program zvládnu zorganizovat sama. Přesto jsme si vytvořily krásný vztah. Kdykoliv jsem potřebovala poradit nebo s něčím pomoct, byla tu pro mě a dodnes jsme v kontaktu.
Cestování a zážitky
Během svého pobytu jsem měla možnost procestovat i další části Brazílie. Z široké nabídky výletů jsem si nakonec vybrala Pantanal a Bonito, severovýchod Brazílie a také Amazonii. Viděla a zažila jsem věci, které se jen tak nepoštěstí – ary, papoušky nebo kapybary ve volné přírodě i plavání s delfíny. Během výletů jsem poznala spoustu kamarádů z celého světa a některé z nich jsem už stihla navštívit i v jejich domovských zemích.
Nemusíte ale cestovat, abyste zažili něco výjimečného. Mezi moje nejoblíbenější chvíle patřil čas strávený s kamarády na pláži, u nich doma nebo na dalších místech, která mi ukázali.
Jsem neskutečně vděčná Rotary i své rodině, že mi tuto příležitost umožnili a já tak mohla prožít nejlepší rok svého života. Nesmím zapomenout ani na své kamarády a hostitelské rodiny, protože bez nich by ten rok nebyl tím, čím byl.
PS.Opravdu je to pravda – výměnný pobyt je celý život v jednom roce.
Adéla Benešová /RC Hradec Králové/, D4571 Brazílie
Americký sen není tak daleko
Ještě před dvěma lety by mě ani nenapadlo, že bych jednou mohla žít svůj „americký...
