Také jste někdy zažili tu velkou motivaci a měli spoustu předsevzetí do nového roku, která pak většinou nevydržela ani do konce ledna? Já též. Proto se se mnou dneska pojďte podívat na to, že na plnění svých cílů od Nového roku, dostanete na Taiwanu i druhou šanci!
Nový rok, tak jak ho v Česku známe (tudíž ten podle gregoriánského kalendáře, který připadá na 1. ledna), jsme s ostatními výměnnými studenty strávili v hlavním městě Taipei, kde jsme měli možnost vidět velmi vyhlášený novoroční ohňostroj u budovy Taipei 101.
„三, 二, 一…2025 新年快樂!“
Všichni jsme si zakřičeli z plných plic a pevně se objali, protože přeci jen to byl opravdu jedinečný zážitek. Každý z nás pak také zavolal domů rodičům, kteří na novoroční odpočet stále čekali, abychom jim z naší budoucnosti popřáli „Šťastný nový rok! Vidíme se letos.“ a ukázali jim tu hromadu lidí, se kterými jsme seděli na ulici a sledovali ty velkolepé ohňostroje.
A co se skrývá za tou „druhou šancí“, kterou jsem zmiňovala na začátku?
Tím samozřejmě nemyslím nic jiného než Čínský neboli Lunární Nový rok, který se v jihovýchodní Asii každoročně slaví a je zároveň jedním z nejvýznamnějších svátků vůbec. Letos tento den připadl na 29. ledna 2025.
No a jak jsem ho oslavila já?
Den před samotným Novým rokem, tedy 28. ledna (v podstatě takový náš Silvestr), jsme poměrně brzo vstávali, abychom s host rodinkou vyzdobili celý dům 春聯, což jsou červené či jarní kuplety, které se věší na okna, v chodbách, ale především podél dveří. Jsou na nich vždy napsaná různá přání do nadcházejícího roku, který je letos mimochodem ve znamení hada. Červená barva je v tento den také velmi obvyklá, protože znázorňuje radost a štěstí, takže spoustu lidí si vezme i červené oblečení.
Hned po obědě jsme všichni vyrazili domů k babičce ze strany host mamky, kde jsme se společně pomodlili, poděkovali za uplynulý rok a prosili za ten nadcházející. Následně přišli na řadu všem velmi známé 紅包 neboli červené obálky s penězi, které od dospělých dostanete. A protože těchto obálek většinou nedostanete úplně málo, asi byste uhodli, proč je to jedna z nejoblíbenějších tradic.
Na večeři jsme se sešli, tentokrát s druhou stranou rodiny, u nás doma a vesele se pustili do jídla, kterého samozřejmě bylo více než se vešlo na stůl. Spolu s rodinou jsme si povídali, hodně se nasmáli u host taťkových vtípků a zkrátka si to moc užili.
Mysleli jste, že končíme? To jste na omylu. Tady teprve začíná pravá zábava!
S mojí host rodinou a jejich kamarády jsme si později večer jeli koupit stírací losy a zkoušeli tak naše štěstí, stejně jako většina taiwanců, jestli se nám podaří vyhrát nějaké peníze. A na mě se štěstí opravdu usmálo, protože oba moje losy byly výherní. Sice to mělo daleko od hlavní výhry, ale mě to bohatě stačilo k tomu, abych měla radost ještě další týden. Mám to teď jako své šťastné bankovky!
Zbytek večera a noci jsme strávili koukáním na ohňostroje a hraním taiwanské hry 麻將 Mahjong, u které jsme se převážně jen smáli, jelikož já, i když znám pravidla, jsem vůbec nestíhala jejich nesmírně rychlé tempo hraní a prohrála jsem každé kolo. Odpočítávali jsme také půlnoc a aniž bych okem mrkla už byly dvě hodiny ráno a my vyrazili domů, rovnou do postele.
Samotný Nový rok byl pro mě moc krásným dnem, jelikož jsem si mohla déle pospat a při cestě zpět z malého odpoledního výletu s rodiči jsme viděli ten nejkrásnější západ slunka na pobřeží, jaký jsem za poslední dobu viděla.
Tyto dny jsou pro mě nezapomenutelným a jedinečným zážitkem, na který budu jistě navždy vzpomínat! Tak zase někdy!
Love, Eli 陳婕