To, kde člověk žije, může ovlivnit mnohé

Přišlo mi zajímavé, jak to, kde člověk žije, může ovlivnit jeho zvyky, hodnoty a vlastně celý život. Japonsko je nesmírně zajímavá a kulturně bohatá země. Většina lidí, když slyší “Japonsko”, si představí sushi, samuraje, a šílené výmysly, nad kterými občas zůstává rozum stát. A i když tohle všechno k Japonsku patří, je toho pořád dost co objevovat. A právě tohle “objevování” bylo náplní mého ročního výměnného pobytu.

Strávil jsem v Japonsku přesně 11 měsíců a jeden den, během této doby jsem bydlel v 5 různých rodinách a stihl navštívit plno nádherných, celosvětově známých i neznámých míst.

Před odletem jsem se trochu obával toho, že všichni budou velmi chladní a bude se mi s nimi těžko komunikovat. Naštěstí pro mě byl opak pravdou. Všichni byli opravdu vstřícní a nečekaně komunikativní, což mě trochu zaskočilo a přestože jsem se před odletem japonštinu asi 3 měsíce učil a nějakou základní znalost jsem měl, bylo, po asi 20 hodinách strávených v letadlech a na letištích, místy těžké jim rozumět, ale nějak jsme se domluvili a na přivítání vzpomínám s úsměvem.

Když jsem se seznámil s první rodinou, hned mi došlo, že si budeme rozumět a taky to tak bylo. Hned jsme si padli a první dny tak byly naprosto úžasné. Brali mě s sebou na výlety a povídali jsme si o různých věcech.

Asi deset dní po příletu jsem začal chodit do školy. Nic takového jsem v životě nezažil. V moment co jsem vešel do třídy se ke mě všichni seběhli a chtěli se mnou mluvit. Chodili za mnou i lidi z jiných tříd a vlastně z celé školy, bylo to opravdu šílené. Pak ale přišel čas na mou řeč, ve které jsem se měl před CELOU ŠKOLOU představit. Vždy jsem měl strach z mluvení před lidmi a tohle byla opravdu zkouška. Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít proslov před 1000 lidmi, ale nějak jsem to zvládl a s tím začal můj běžný školní rok.

Ta počáteční euforie ale nemohla trvat věčně. Po třech měsících přišla první výměna rodiny a s tím i těžké období. S druhou rodinou jsem si úplně nerozuměl a žilo se mi tam velmi těžko. Ještě ke všemu jsem tam byl úplně nejdéle, celkem 4 a půl měsíce.

I přes ten kulhavý vztah byly během pobytu v druhé rodině i světlé momenty. například čtyřdenní školní výlet na Okinawu. Během kterého jsme navštívili různá historická místa, ale také nádherné pláže. Na Okinawě je i v zimě okolo 25°C, takže jsme si dokonce mohli i zaplavat. Tento výlet se konal těsně před Vánocemi, 20.-23. prosince, takže to byl dost zvláštní pocit. Byl to ale jedinečný zážitek.

Poté co jsem znovu změnil rodiny se můj život zase obrátil k lepšímu. Všechny následující rodiny byly skvělé a braly mě na různé výlety. Konec roku byl opravdu úžasný a těžko se mi se všemi loučilo.

Za tento rok jsem se hodně změnil. Jsem teď mnohem sebevědomější, ujasnil jsem si kdo jsem a co chci dělat v budoucnosti. Poznal jsem spoustu skvělých lidí a udělal si přátele na celý život. Mám teď plno vzpomínek, které nikdy nezapomenu.

Soukup Tomáš RC Ostrava International → Japonsko 2770