Alenka v říši divů

Odpovědět na otázku, jak se mi líbil Taiwan, je mnohem složitější, než se zdá. Slova jako by nedokázala zachytit to, čím se pro mě toto místo, tito lidé stali. Obyčejnými slovy člověk pochopitelně nemůže popsat svoji roční výměnu na druhé straně polokoule, a to pomalu ani v případech obyčejných konverzací s rodinou.

Jednodušší odpovědí je rychle si vzpomenout na větší vzpomínky z akcí, co můžete vidět na internetových sítích, na přátelé ze školy, co vás vždy podpoří, host rodiny a nové sourozence, ale to, co z výměny dělá opravdový zážitek na celý život jsou věci, které se nachází pod povrchem, vzpomínky, které se vynoří, když je nečekáte, maličkosti, které vám z ničeho nic vykouzlí zasněný úsměv na tváři. Malinkaté vzpomínky, které bych nikdy za nic nevyměnila, a které většinou byly vytvořeny naprostou náhodou, chybou, či jen zvědavostí.

Nečekané…

Abych byla upřímná, od výměny jsem po čtyřech letech pokusů o vycestování moc nečekala. Byla jsem spokojená, jak zůstat zde a pokračovat ve čtvrtém ročníku, tak vyjet na roční výměnu. Nikdy jsem nečekala, že člověk, který se ze mě stane bude přesně ten, kým jsem vždy chtěla být, že se naučím milovat lidi tak, jako mít ráda samu sebe, že většina věcí pro mě ztratí svou váhu a věci, které začnou být opravdu důležité jsou lidi, kteří jsou zde vždy pro vás, stejně jako vy pro ně, že zážitky, vzpomínky, a to co se naučíte má význam mnohem větší, něž cokoliv jiného. Nikdy jsem netušila a ani si nepředstavila, že vás může jedno místo natolik změnit.

Všední momenty

Nikdy nezapomenete na momenty, kdy jste milovali vracet se za večera domů, kdy jste společně s host taťkou po večerech kreslili, s host bratrem vařili, učili se a poslouchali k tomu nepatřičně nahlas muziku, lehli jste si k host mamce na gauč a dělali si navzájem společnost, nebo se jen přitulili ke kočičí srsti.
Nikdy nezapomenete na vůni oceánu, chuť vyzrálého sladkého manga, snídaně se spolužáky, kdy jste se chytli za ruce a společně odhopkali do obchůdku, koupit si společně snídani, chvíle pohody, které jste si ani neuvědomovali, šlofíky v knihovně, sezení na pláži za poslechu vln narážejících na břeh, dlouhé rozhovory se starými známými řidiči autobusu, ležení na trávníku, koukání se na oblohu za společného smíchu s kamarády, slunce hladící vás po vlasech, pot snažící se vás zachránit před neskutečným vedrem… všechno tohle najednou tvořilo vás.

Stali jste se Taiwancem. Taiwancem s bledou pletí, světlými vlasy a očima zelenýma jako místní lesy.

Říkejte ano

Věřím, že vše, co se v našem životě stane, ovlivňuje naše rozhodnutí. A proto, mé tajemství, jak milovat, objevovat a učit se, je na všechno říkat, ano. At už je to nabídka zapojení se do klubu, večeře, představení, žádost o pomoc s tančením, příležitost poznat nové lidi, vždy je odpovědí, ano. Je jedno, jestli selžete, budete vypadat blbě, znít blbě, když zkoušíte něco nového, poprvé tančíte, učíte se nový jazyk… je v pořádku selhat, protože se můžete znovu zvednout, začít od znova, začít lépe s lepší vytrvalostí silou a nadšením. Přesně to vám taky výměna poskytuje, naučit se selhat, stejně tak, jako vytrvale zkoušet věci dál. Výměna vám dává čas vyzrát.

Maličkosti

Možná je obrovským štěstím, kde jsem bydlela, jelikož mé město, mi dovolovalo se vněm jednoduše každý den ztratit…. A já to milovala. Milovala jsem půjčit si kolo, dojet na neznámé místo, vystoupit a procházet se tak dlouho ulicemi a poznávat město tak dlouho dokud jsem nenarazila na kavárnu sedící mým potřebám a stylu, strávit tam kolem čtyř hodin, kreslit si a věnovat se věcem a za tmy těsně před večerkou, se vrátit zpátky domů, s pohodovým pocitem nového objevení, naučení se nového slova v čínštině, suvenýrem, či jenom radostí z objevení nové úžasné části Taiwanu.

Výměna mi změnila život

Z malé holky snažící, se vyznat ve světě, do kterého byla vhozena, se stal někdo, kdo miluje být s lidmi, stejně, jako mu nevadí být sám, kdo miluje brouzdat se ulicemi, člověk, který se zaplete do řeči s kýmkoliv a pokud má nějaký sen nebo cíl, vytrvale si za ním jde. Ani si nedokážete představit, jak těžké je tohle všechno nakonec opustit vše, co jste vybudovali vše, co jste přijali, najedou z vašeho života zmizí.

Myslím si, že tohle je další kapitola, kterou je ještě třeba objevit. Vysoká škola, čínská studia… nakonec to tak vypadá, že výměna na Taiwanu byla teprve kapitolou číslo jedna, která mi ukázala tajemství života a čeho si v něm vážit, a která v budoucnosti bude mít pokračování.

A tak mou odpovědí, jak se mi líbilo na Taiwanu je: Taiwan miluju

Eliška PUKOWIECOVÁ, Rotary klub Ostrava → Distrikt 3510, Taiwan