Tak a je to tady. Moje výměna právě začíná. Většina lidí jede na výměnu, protože jim doma, v jejich rodné zemi něco schází nebo je naopak doma nic nedrží. Tady tyhle lidi nemají co ztratit. Ať už jejich výměna dopadne jakkoliv vždycky z toho vyjdou dobře a něco z toho vytěží. Já jsem přesný opak.
V České republice jsem měl úplně, ale úplně všechno co jsem ke štěstí potřeboval. Měl jsem úžasnou rodinu, která mě milovala celým svým srdcem a každým dnem mi to dokazovala. Měl jsem domov do kterýho jsem nikdy neměl strach se vrátit. Měl jsem kamarády na které jsem se mohl v jakékoliv chvíli obrátit, kteří tu pro mě opravdu vždycky byli a hlavně na ně byl spoleh. Moji kamarádi jsou opravdu skvělí, strašně si jich vážím a nikdy bych je nevyměnil. Měl jsem úžasnej vztah, který fungoval. Každý den v něm jsem si užíval a nebyl sebemenší důvod aby nás něco rozdělilo. Měl jsem přítelkyni, která mě milovala jako nikoho jinýho a společně strávenej čas byl to nejhezčí. Měl jsem boží spolužáky díky kterým jsem se každý den do školy těšil a čas v ní pro mě nebyl utrpením. Hrál jsem fotbal v klubu kde jsem byl lídrem, měl jsem super partu spoluhráčů a na tréninky chodil rád.
Svůj život jsem miloval a každý den si v něm užíval. Tím bych jenom chtěl říct, že do výmeny dávám strašně moc a mám co ztratit. Pokud se nějak pokazí tak mi uteče skvělej rok v ČR. Proto musím každý den na výměně využít naplno a dát mu úplně všechno, abych zažil ještě lepší rok než bych zažil v česku a posunul se dál.
Měl jsem opravdu skvělej, pohodlnej život. Mamka mě každý ráno vozila do školy autem, takže jsem nikdy nezažil vstávání v 5:30 abych stihl bus. Většinu věcí jsem si nemusel dělat, protože jsem věděl, že tady pro mě jsou rodiče, kteří mně kryjí záda a to co neudělám já udělají oni za mě. Neměl jsem moc poviností. Nikdy jsem si nemusel vařit, prát nebo žehlit prádlo. Mohl jsem dělat to co mě baví a naplňuje.
Takže proč tady to všechno hodím za hlavu a začnu budovat od nuly nový život? Proč vystoupím z toho pohodlného života ve kterém mi nic nechybělo? Proč to vlastně všechno dělám? To je otázka kterou si poslední dny pokládám taky. Přišel jsem na to, že k tomu mám několik menších důvodů a všechny je sjednocuje jeden hlavní – chci být lepší člověk. A tím budu když…
1. si splním dětský ‘sen’…
Už když jsem byl malej, tak se mi líbil ve filmech americkej studentskej život a říkal jsem si, že bych taky jednou chtěl jezdit do školy žlutým autobusem. Taky bych chtěl hrát za středoškolskej tým, aby se na moje zápasy chodila dívat celá škola a balit nejhezčí roztleskávačky. Taky bych si chtěl vyzkoušet život ve velkým městě v Americe s mrakodrapa. I to byl jeden z důvodů proč jsem se hlásil na Moravské Gymnázium z páté třídy. MG totiž nabízelo rok studia v zahraničí bez toho abyste musel přerušit ročník. Už tehdy jsem mámě řekl, že na rok pojedu studovat za oceán.
2. se naučím nový jazyk…
To je důvod proč jsem si nakonec nevybral Ameriku/Kanadu. Anglicky už umím hodně dobře a láká mě vidina naučit se další jazyk. Tím pádem bylo jasný, že pojedu do španělsky mluvící země. Španělštinu se učím 4. rokem, ale na rovinu si řekněme, že bych se v Česku nikdy nenaučil tak dobře španělsky jako se za ten rok naučím v Mexiku. A když budu umět na velmi dobré úrovni 2 světově nejpoužívanější jazyky tak to bude pro mě jenom výhoda. Jak už v práci, nebo třeba jenom v cestování a na dovolených.
3. budu mít větší rozhled…
Co si budeme nalhávat… Česko není nejrozvinutější země a stále jsme poznamenáni komunistickým režimem, který tady několik desítek let byl. Proto mi přijde dobrý porozhlédnout se jak věci fungují jinde a pak to třeba využít jako podnikatelský záměr v Česku. Pokud uvidím jak něco jinde funguje a u nás to není tak proč to nevyužít v budoucnosti. Ale nemusí to být jen v tomhle směru. Zajímá mě jak funguje jinde samotnej život. Jaký priority a hodnoty lidi mají a co je pro ně důležitý. Za svoji výměnu bych měl vyměnit 2 rodiny. Hodně jsem zvědavej jak fungují jiný rodiny. Takže zjistím který věci fungují ve světě jinak, který zase stejně a pak si vyhodnotím co je nejlepší a podle toho bude vést svůj život.
4. si udělám nový přátelé…
Někde jsem četl, že člověka modelují lidi okolo. V jaké společnosti lidí a kamarádů se pohybuje, takovým je člověkem. A to si myslím, že je pravda. Hodně jsem to viděl na jedné blízké osobě. Když mi vykládala historky z dětství nebo některý svoje názory, tak šlo vidět, že je hodně ovlivněna skupinou lidí se kterou se bavila nebo pořád ještě baví. Za svoji výměnu si udělám několik desítek přátel jak už v Mexiku tak po celým světě. Což je obrovská výhoda a to z mnoha důvodů. A) Poznám mnoho chytrých lidí, kteří mi toho můžou hodně nabídnout a posunout mě dál. B) Poznám různý osobnosti s různými názory. C) Můžete potom cestovat a znovu se setkávat se starými kamarády. Nikdo vám zemi do které cestujete neukáže tak dobře jako lidé kteří v ní žijí.
5. se osamostatním…
Jak už jsem psal tak jsem měl pohodlnej život s minimem poviností. Nikdy jsem si nemusel vařit, chystat svačiny do školy, prát si nebo žehlit prádlo. Když jsem něco neudělal, tak tady pro mě byli vždycky rodiče, kteří mě vytáhli z louže. Jenže tomu je teď konec. Teď budu zodpovědnej jenom sám za sebe. Když něco neudělám tak spadnu já sám na hubu. Už tady nebude nikdo kdo by mě zvedl, ale budu se muset dostat sám zpátky na nohy. Na to se hodně těším. Těším se na to, že si otestuju jak na tom jsem a jestli už jsem soběstačnej. A pokud na začátku nebudu, tak by mě výměna měla udělat sobestačným.
Odjíždím jako kluk (dítě), vrátím se jako muž (dospělý)
To je hlavní myšlenka mé výměny. Věkově to bude platit určitě, protože svoji 18. narozeniny oslavím v lednu v Mexiku. Takže se do Česka vrátím jako plnoletý. A mělo by to platit i myšlenkově a názorově. I když si myslím, že už teď jsem vyspělejší o pár let dopředu. Jak se ale vrátím tak to bude ještě markantnější. Hodně lidí mi řeklo, že vrátili starší klidně i o 3 roky. Z toho mám trochu strach, když se vrátím abych si furt rozuměl se všema kamarádama.
Další články od Petra
