Na našem prvním meetingu s ostatními výměnnými studenty jsme byli všichni trochu nervózní. Jiný jazyk, jídlo, lidi, kultura…no prostě změna, pro někoho větší pro někoho menší, ale pro všechny pořádná. Sešli jsme se jako skupina devíti dětí, šesti holek – z Francie, Brazílie, Thajska, Finska, Indie a já z Česka a tři kluci – ze Španělska, Itálie a Argentiny. Seděli jsme všichni u jednoho stolu a chvílemi začínalo být trapné ticho, ale vždycky se našel někdo, kdo to ticho vyplnil, většinou otázkou na kulturu, jídlo nebo jakou poslouchají lidé muziku v zemi, některého z jiných dětí.
Taky jsme si říkali slova v různých jazycích, třeba jak se ve tvém jazyce řekne motýl atd. Když jsme spolu už strávili nějaký čas, začali jsme řešit i jiné věci, jako například z čeho máme strach a zjistili jsme, že většina holek se bojí pavouků. Což nebylo zase tak překvapující, protože pavouků se bojí hodně lidí, co nás ale překvapilo bylo, když dívka z Francie po naší konverzaci o pavoucích pronesla větu:,, I ate spiders” (v překladu: Já jsem jedla pavouky). Já a několik dalších jsme se docela zarazili, konzumaci pavouků bych čekala spíše někde v Asii nebo tak, ale s Francii mě napadali jenom žáby a šneci. Tak jsme se všichni začali vyptávat, jestli je jedla naschvál a jak chutnali. Na to ona jenom: ,,No, no I ATE spiders” A my jsme jenom zopakovali otázky, protože jsme tomu podřád nemohli uvěřit. Ona ale pořád říkala, I ate spiders, a začala to vysvětlovat. A jak jsem tak poslouchali její přízvuk, došlo mi, že ve francouzštině asi nevyslovují písmeno H na začátku slova a ona se nám chudák snaží jenom říct: ,,I HATE spiders” (v překladu: Já nenávidím pavouky) s francouzským přízvukem.
