Šestnáctý týden se želvami (delfínky)

Lidi, to bylo něco neuvěřitelnýho. Ty korály, ty ryby, ta čistá voda. To jsem opravdu čuměla. Nejvíce mě bavily Parrotky (Parrot fish), které tam ty korály okusovaly a bylo hrozně vtipný se dívat na rybu se zuby. Potom jsme viděli milion Butterfly fish, menší rybky, atd., atd.. Oceán měl úžasnou teplotu, proud(EAC) byl trochu cítit, ale ne moc a snorklem jsem se neudusila, takže to taky bylo v pohodě. Jeden z největších highlitů byly želvy. A to, že jich tam bylo. To je tak úžasný zvíře, jak plave v tý vodě. Vždycky, když někdo nějakou viděl, hned zakřičel želva a všichni jsme se sešli kolem ní, samozřejmě jsme jí nechali prostor na odplavání, ale prostě želva.

Patnáctý týden už zase na Tour

7:30 jsme vyjeli všichni na letiště a já už vás nebudu dále napínat, protože jsme odtamtud letěli na Lady Elliot Island, což je první (nejjižnější) ostrov s resortem na Velkém Korálovém Útesu…. Mě pořád překvapuje, jak jsou ty letadla malá, to naše bylo pro patnácti členu skupinu a tím, že nebylo nijak velké, jsem měla možnost sedět vedle naší pilotky a neber tu příležitost že 🥹 Čtyřiceti minutový let byl úžasný, ten výhled, to moře, to jak se blížíte k tomu samotnému ostrovu, to jak vidíte letadlo s první půlkou skupiny před vámi, no prostě nepopsatelný.
Ještě jsme se ani neubytovali a byli jsme ve vodě a tím pádem jsme zahájili naše snorklování. Lidi, to bylo něco neuvěřitelnýho. Ty korály, ty ryby, ta čistá voda. To jsem opravdu čuměla. Nejvíce mě bavily Parrotky (Parrot fish), které tam ty korály okusovaly a bylo hrozně vtipný se dívat na rybu se zuby. Potom jsme viděli milion Butterfly fish, menší rybky, atd., atd.. Oceán měl úžasnou teplotu…

Jak se zbavit strachu a užít si život?

Naučil jsem se, že abychom si skutečně užili život, musíme se odvážit vystoupit ze své komfortní zóny, zkoušet nové věci a otevřít se novým zkušenostem. Pokud se i vy bojíte změn a nových výzev, zkuste si vytyčit odvážné cíle a nebojte se investovat do svých snů. Kdo ví, co všechno můžete objevit a jak daleko můžete zajít, když se odvážíte čelit svým obavám.

Desátý (První) týden prázdnin!

No a v neděli mi to teprve začalo. Cesta teda byla příšerná, protože autíčko bylo trochu těsný, ale tak nevadí. Bylo to jen do Maitlandu a ještě jsem dala hoďku spinks a pak coffee frappe v Maccusu, takže blondýnka byla spoko. Když jsme přijeli k Liz domů, byl tam i Mateus, takže to bylo fajn. Dali jsme obídek a já se pak rozloučila s mýma rodičema, protože budu celý týden bez nich. Poprvý sama😱 A jak Marina a Jordy odjeli, my se převlíkli a jeli autem k pláži Glenrock, na kterou musíte dojít a to už bylo jak v pralese, úplně úžasný. A ta pláž taky, akorát jsem se nekoupala, protože kdybyste viděli ty vlny🫡 ale bylo tam jezírko, takovej přítok, tak jsme se koupali tam a pak ještě šli s Mateusem na vlnolamy a našli jsme tam úplně supr mušle, který ještě k tomu šumí.

Všední nevšední víkend v Austrálii

Pamatuji si, že jsme tam vydrželi šnorchlovat přes tři hodiny, a to nám stejně bylo málo. Toto je pouze jedním z neskutečných zážitků, o kterých se mi předtím nikdy ani nesnilo, když jsme při západu slunce všichni usměvaví poslouchali muziku a plavili se v rychlosti 60km/h po moři směrem do neznáma. Zbylé dny měli podobný nádech, let helikoptérou, potápění a plavba na kajacích. Tropical Trek (název tohoto výletu) byl tak jedinečný, že se to v pár stech slovech ani z daleka popsat nedá.

Dva měsíce v Austrálii

Nemůžu uvěřit, že už utekly dva měsíce od toho kdy jsem se naposledy loučila s rodinou na letišti a vydala se sama na druhou stranu světa. Tento měsíc jsem toho stihla zažít tolik, že ani nevím kde začít.

Na začátku srpna přiletěla Annie z Německa, která tu byla na výměnném pobytu před 6 lety. Bydlela týden u mých host rodičů a já si konečně mohla zkusit jaký to je mít host sourozence. S Annie jsme byly navštívit krokodýlí farmu, chovaly jsme si koaly, byly jsme v nádherném akváriu, šly jsme hrát bowling, byly jsme se podívat na japonském festivalu a zkusily jsme poprvé krokodýlí maso.