PRVNÍ DEN: Když jsem přiletěla na letiště, tak mě tam přivítali vedoucí. Byli moc milí, akorát skoro neuměli anglicky. Ti mě odvezli do restaurace, kde jsme čekali na ostatní. Po pár hodinách čekání pro nás přijel autobus, který nás dovezl do Eregli, kde jsme byli přiděleni k rodinám a jeli rovnou spát.
DRUHÝ DEN: Hned ráno jsme se seznámili se starostou Eregli, který měl zrovna narozeniny. Poté jsme šli na oběd do restaurace. Po obědě jsme rovnou jeli na veslování na řeku. Bohužel byla dostupná jen jedna loď pro tři, takže jsme dlouho čekali, než na nás přijde řada. Po veslování jsme šli procházku do muzea, které bylo na lodi a bylo o lodi. Tam nám pustili film o námořnictví Turecka. Po muzeu jsme každý dostali Rotary triko a kšiltovku. Večer se hrál velký zápas ve fotbale, takže jsme se i místními obyvateli dívali na velké promítání.
TŘETÍ DEN: Ráno jsme šli veslovat, tentokrát už na moře a každý z nás měl svou vlastní loďku. Nakonec se naše pošťuchování změnilo na vodní bitvu a navzájem jsme se shazovali do vody. Poté jsme šli na procházku do jeskyní a do zoologického parku, kde jsme si každý koupili společné náramky na památku. Po procházce jsme šli na lukostřelbu. Ta za mě byla nejlepší aktivita z celého tábora. Večer jsme trávili s rodinou. Já a moje ,,sestra’’ jsme spolu hrály deskové hry.
ČTVRTÝ DEN: Celé ráno až do poledne jsme strávili na lodi, kde jsme měli snídani a poté jsme skákali z lodě do vody, opalovali se a plavali. Odpoledne jsme se projížděli město na kolech. Večer jsme se loučili na party.
PÁTÝ DEN: Odjížděli jsme autobusem do Ankary, ale v polovině cesty zastavili na farmě, kde byla projížďka na koních. Bohužel začalo pršet, takže jsme nemohli jezdit na louce, ale stejně to stálo za to. Později odpoledne jsme dorazili na hotel, kde nás přivítali další vedoucí. Rozdělili nás na pokoje po dvou nebo po třech a ke každé skupině přiřadili jednoho vedoucího, který se o nás staral. Večer jsme jeli do kavárny, kde byl keramický workshop a poté kapela, která zahrála koncert. Nakonec jsem po nich měla koncert i já na klavír.
ŠESTÝ DEN: Skoro celý den jsme strávili v různých muzeích, například v muzeu Atatürka. Poté jsme zavítali do Muzea anatolských civilizací a večer byla Rotary party, která se konala na italské ambasádě.
SEDMÝ DEN: Dopoledne jsme se loučili s Ankarou kousek za městem, kde na nás čekali vedoucí z Adany. Na oběd byl tradiční kebab, a všem moc chutnal. Pak nás čekala dlouhá cesta do Adany. Tam byla večeře a po ní jsme se rozjeli rovnou do rodin. Já jsem byla ve dvojici s mojí nejlepší kamarádkou Catou.
OSMÝ DEN: Poprvé byl trénink tenisu, poté trénink K-pop tance a k večeru jsme šli hrát bowling do obchodního centra – skončila jsem jako druhá.
DEVÁTÝ DEN: Další trénink tenisu, poté jsme šli do muzea, které se zaměřovalo na turecké umění. Bohužel jsem dostala úpal, takže jsem spíš seděla na sedačkách a prohlížela si expozici z dálky. Po muzeu byla procházka po městě a večeře v nejvyhlášenější restauraci na kebab v Adaně.
DESÁTÝ DEN: Dopoledne jsme měli další trénink tenisu a zbytek dne jsme strávili v místním aquaparku. Večeři jsme měli společnou u jedné z rodin.
JEDENÁCTÝ DEN: Poslední tenisový trénink, který byl pojat jako turnaj. Já jsem se nezúčastnila, ale myslím, že ho vyhrál Sieben. Po tenisu jsme trávili čas s Catou a Fatmou (maminkou). Nejprve jsme šli s Akramem a jeho rodinou do kavárny a potom jsme šli nakupovat suvenýry a vzpomínkové předměty. Večer byla rozlučková večeře v restauraci, kde jsem opět měla koncert na klavír.
DVANÁCTÝ DEN: Rozloučení s rodinou, Catou a odlet.
ZPĚTNÁ VAZBA: Celkově se mi tábor moc líbil, byl plný různých aktivit, takže si každý našel minimálně jednu, která ho bavila. Pro mě to byla lukostřelba a bowling. Poznala jsem zde skvělé lidi a s částí jsem stále v kontaktu. Celý tábor byl skvělý, účastníci a vedoucí také, program byl sestaven pro hodně energické děti. Jediná negativní věc, která mě napadá, je autobus, ve kterém jsme jezdili v Eregli, protože v něm nešly zavřít dveře, bylo tam rozbité okno a neměl klimatizaci, což je ve 40 stupních trochu nepříjemné, ale naštěstí se nikomu nic vážného nestalo.
PODĚKOVÁNÍ: Moc bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci tohoto tábora. Děkuji za tento zážitek a vůbec za možnost takového výletu. Opravdu jsem nečekala, že se mi 12 dní tolik zaryje do paměti. Naučila jsem se zde mnoho věcí a odnáším si vzpomínky, které nikdy nezapomenu. Bylo skvělé poznat nové lidi a kultury. Děkuji
Johana Krajčovič, RC Praha City, 16 let
Další články o letních táborech
Ako preplávať krajinou tisícich jazier
A hoci sociálne schopnosti nie sú silnou stránkou Fínov, majú veľké kvality vo veľa ných veciach. Sú
Šílená cyklistická výzva ve Švýcarsku
Tahle cesta do Švýcarska pro mě byla víc než jen turistická zastávka – byl to měsíc plný
From North to South Türkiye
Celkově se mi tábor moc líbil, byl plný různých aktivit, takže si každý našel minimálně jednu, která
Kemp Bellinzona – Švýcarsko
Zúčastnil jsem se letního kempu ve Švýcarsku v červenci 2024, který byl skvěle zorganizovaný.
Rotary kemp Celebrate Belgium mi přinesl nová poznání i přátelství
V červenci jsem se zúčastnila dvoutýdenního kempu Celebrate Belgium. Zpočátku nebyla Belgie mojí
Môj letný dvojtýždňový kemp v tureckých horách Uludağ
Dvojtýždňový camp v horách Uludağ bol pre mňa vďaka pomoci Rotary klubu nezabudnuteľným zážitkom.
