Moje dva měsíce v Mexiku

Byla jsem hodně emotivní, když jsem se loučila se svojí rodinou. Hodně jsem plakala, ale když jsem prošla kontrolou, hned mě to přešlo a začala jsem se těšit na svůj výměnný rok. Cesta byla dlouhá, celý den jsem byla na cestě. Ale všechno šlo dobře, neměla jsem ani velká zpoždění. Jen kdyz jsem přistála v Mexico City tak jsem se tam ztratila asi na hodinu jajaja. Naštěstí jsem našla svůj gate a tam potkala další výměnnou studentku z Polska. V tu chvíli jsem už byla úplně v klidu, protože jsem věděla, že nejsem sama. (Teď bydlíme jen deset minut od sebe).

Když jsme přiletěly do našeho města Ciudad del Carmen, rodiny nás přivítaly s plakáty a křičením našich jmen. Potkala jsem tam i další výměnné studentky a také mexické holky, které jsem znala už pár měsíců před tím než jsem přiletěla. Hned z letiště mě moje rodina vzala na oběd, pak mi ukázali pláž a město. Večer jsme slavili narozeniny mé hostitelské mamky. Takže jsem poznala celou rodinu a jejich přátele. Milé překvapení bylo, že koupili dort pro mě (s mexickou vlajkou) i pro jejich dceru (s belgickou vlajkou), protože druhý den odjížděla na svůj výměnný rok.

Už tu první noc jsem věděla, že to bude úžasný rok. Moji hostitelskou rodinu jsem si hned oblíbila. I když je někdy velmi těžké mluvit kvůli jazykove bariéře ale snažíme se komunikovat co nejlépe.

První týdny

Od té doby co jsme tady jsem každý den někde byla. Od začátku to tady miluju. (kdo by taky ne? Na ostrově, 10 minut od pláže a pořád je teplo) Moje rodina vzala mě a moji nejlepší kamarádku (také výměnnou studentku) na loď, kde jsme viděli delfíny, vzali nás na krásný pláže tady v Carmenu, pouštěli jsme malé želvičky do moře. Taky jsem jela do Cancúnu a Meridy s druhou hostitelskou rodinou a kamarádkou. Trávím i hodně času s přáteli ze školy. Lidé tady jsou moc přátelští. Už po prvním týdnu jsem se bavila s hodně lidmi i z jiných škol. Byla jsem pozvaná na oslavy narozenin, jen tak ven, někam si sednout nebo do „Country clubu“ To je jedno místo kam můžete vstoupit jen když máte cód…jsou tam bazény, nádherná pláž, fotbalová, golfové, tenisové hřiště i restaurace. Je to krásné místo, ráda tam trávím víkendy s kamarády.

Škola

Škola je tu úplně jiná než v Česku. Začínáme už v 7 hodin ráno a končíme ve 3 odpoledne každý den. Máme jen dvě přestávky – jednu 30 minut a druhou 20 minut, jinak mezi hodiny nejsou žádný pauzy. Každá hodina trvá 60minut , ne 45. Musíme také nosit uniformy. V pondělí máme světle modré tričko, sukni, bílé podkolenky a černé boty. Ostatní dny máme stejné oblečení, jen s tmavě modrým tričkem. Učitelé jsou tady hodní a chápaví. Často děláme projekty nebo videa s ostatními, nedávno jsme měli sportovní den a na 3 hodiny jsem mohli hrát co jsme chtěli nebo jen sedět a povídat si s kamarády.

Teď jsem tu skoro dva měsíce a pořád mám pocit, že jsem přijela teprve před týdnem. Čas tady utíká moc rychle. Každý den si užívám a doufám, že to tak zůstane a že budu mít krásné vzpomínky až do konce roku.