Když jsem před více než rokem seděla v Třebíči na našem úplně prvním orientačním meetingu a poslouchala různé prezentace Rotexáků o věcech, které zažili, nikdy by mě nenapadlo, že jednoho dne to můžu být i já. A najednou jsem stála před Sochou Svobody, prošla se Harvardem nebo navštívila hlavní město celých Spojených států, Washington, DC. Deset měsíců se zdá být dlouhá doba, ale to určitě není. Moje výměna šla rychlostí blesku a tak to asi znamená, že jsem si to nanejvýš užila. Jako jedna z mála jsem měla pouze jednu host rodinu po celý tento čas. A i přes občasnou ponorku, jsme si velmi rozuměli a s každým členem rodiny jsem měla něco společného. Moje škola pro mě byla prvních pár dní peklo, jelikož jsem byla opravdu vystrašená, že to nezvládnu, ale na konci roku jsem brečela, jelikož jsem musela odejít. Našla jsem si spoustu kamarádů nejen mezi Američany, ale i dalšími mezinárodními studenty. Byla jsem v několika velkých městech USA a i když jsem bydlela na východním pobřeží, navštívila jsem i západ a jih Spojených států. Určitě jsem měla pár chvil, kdy mi chyběl můj rodný kraj. Ale ke konci můžu říct, že jsem jednou jedinkrát nelitovala, že jsem na výměnu šla, protože mě to posunulo a udělalo silnější natolik, že jsem i já sama překvapená.
Outbound 2016/17 USA
