Pantanal a Bonito – zatím nejlepší zážitek z Brazílie

Tak a je tu další příspěvek na blog, tentokrát něco opravdu úžasného. Na konci listopadu jsem se vydal na výlet do Pantanalu a Bonita, místa s největšími vnitrozemskými mokřady na světě, místa plné zvířat a rostlin.

Naši cestu jsme začali ve městě São Paulo, dohromady nás bylo 56 výměnných studentů z celého světa z Taiwanu, Keni, Indie, USA, Austrálie, zkrátka z každého koutu světa. Češi jsme se tam sešli čtyři, takže jsem si konečně mohl i popovídat česky.

Po cestě do Campo Grande jsme se teda už konečně všichni vydali na první místo a to byl Pantanal. Na začátku Pantanalu autobusy zastavily a my jsme museli přesednout do safari aut. A právě tam to všechno začalo, nádherná příroda se před námi začala otevírat. Po cestě jsme pozorovali zvířata a viděli kolpíky, kapibary, kajmany, tuiuiú neboli čápa jabiru, který je sympolem Pantanalu a mnoho dalších. Když jsme dorazili na naše ubytování, které bylo naprosto úžasné, farma uprostřed Pantanalu, nejbližší město bylo vzdálené 120 kilometrů. Ten pocit byl neuvěřitelný!

Jakmile jsme se ubytovali, vydali jsme se na procházku po okolí. Hned nás přivítaly desítky kajmanů, krásný zpěv ptáků a stovky termitišť.

Další den hned po probuzení nás přivítal nádherný ara zelenokřídlý. Po snídani jsme se rozdělili do skupinek a vyrazili na program. My jsme jako první měli rybaření, opět obklopeni kajmany, kteří od nás byli ani ne tři metry. Samozřejmě se nám podařilo nachytat mnoho úlovků, ale já jsem měl největší štěstí a ulovil jsem krásnou piraňu. Pro mě to byl další nezapomenutelný zážitek!!

Po rybaření jsme šli na oběd, po kterém jsme si chvíli odpočinuli hraním brazilky a fotbálku. Poté jsme nasedli do sedel a vyjeli se projet na koních. Musím říct, že jak se říká, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu, tak na tom něco bude.

S Pantanalem jsme se rozloučili a přesunuli se do Bonita. Bonito v portugalštině znamená „krásný“ a musím říct, že to na toto město i jeho okolí naprosto sedí. Naší první zastávkou v Bonitu bylo nádherné modré jeskynní jezero, které svou křišťálově azurovou vodou doslova bralo dech!

U vody jsme ještě zůstali, ale tentokrát trochu z jiného soudku, protože druhý den v Bonitu jsme vyrazili na raftování. Co k tomu říct, šest raftů plných výměnných studentů na jedné řece, plné takových vodopádů. No prostě BOMBA!!

A u těch vodopádů zůstaneme, protože další den jsme se vydali na túru k dvanácti vodopádům v krásném prostředí, kde se nám poštěstilo vidět opičky. Jediné, co nám ten den nepřálo, bylo počasí, které bylo opravdu chladné, takže po túře na nás čekal zasloužený teplý oběd.

Další den jsme se byli potápět v přírodním akváriu. To byl pro mě asi nejlepší zážitek ze všech vodních aktivit. Potápěli jsme se v docela dlouhé řece, ale s naprosto křišťálově čistou vodou, takže jsme viděli úplně všechno, všechny ryby, všechny rostliny, prostě všechno! Měli jsme na sobě vesty a speciální boty, které nás celou dobu nadnášely, takže jsme si mohli všechno užívat naprosto naplno!

Tak to byl Pantanal a Bonito, asi zatím nejlepší zážitek, který jsem tady v Brazílii zažil.

Je tu ale ještě jedna věc, kterou jsem moc nezmínil, a to byli lidé, se kterými jsem tam byl. Právě díky nim to bylo tak úžasné. Ta příroda a všechno kolem toho byl jen obrovský bonus, ale byli to ti lidé, všichni ti výměnní studenti, kteří z toho udělali něco tak nezapomenutelného. Už teď vím, že to nebylo naposledy, co jsme se viděli, a doufám, že se s co nejvíce z nich uvidím co nejdřív!

Přečtěte si víc na blogu Matyáše