První týden byl pravděpodobně nejzvláštnějším týdnem mého života.
Přiletěla jsem na letiště, kde mě s otevřenou náručí přivítala rodina, kterou jsem na vlastní oči viděla úplně poprvé v životě. A přesto jsem si ji hned zamilovala.
Všichni na mě mluvili španělsky a já ze sebe nebyla schopná dostat jediné slovo kromě „hola“ a „mucho gusto“. Naštěstí stejným letem přiletěla i přítelkyně mého hostitelského bratra, která mluvila anglicky. První víkend tak byla mým překladačem, což bylo přesně to, co jsem ze začátku potřebovala.
Protože už byla noc a moje nové město je od Chihuahuy vzdálené zhruba dvě hodiny, přespali jsme v hotelu. Tam jsem zjistila, že v Mexiku není pitná voda z kohoutku. Naštěstí jsme ale měli na pokoji připravenou balenou vodu.
Kovbojská fiesta
První den školy
První Rotary meeting
Ráno mi ukázali město. Zaujaly mě například pouliční stánky na čištění bot, úplně stejné jako ve filmech!
Poté jsme vyrazili do mého nového domova. Pokoj mi nádherně vyzdobili. Čekala tam na mě mexická vlajka, balónky a košík plný typických mexických sladkostí a chipsů, které jsou MNOHEM PÁLIVĚJŠÍ než ty české!
Zjistila jsem také, že spousta mexických rodin má psa, včetně té mé. A protože mít psa byl vždycky můj sen, byla jsem naprosto nadšená, když mi představili Miu, našeho rodinného pejska.
Celý první týden jsem pořád někam jezdila. Ať už na nákupy, do centra města, nebo se seznámit s ostatními výměnnými studenty, neustále jsem byla někde v pohybu. Přesto jsem měla pocit, že mám pohybu málo, protože tady se úplně všude jezdí autem.
Setkání s Češkou a Slovenkou
Rozlučka se studenty co odjížděli na výměnu
Ze začátku jsem absolutně nechápala, proč musíme jet autem i někam, kam bychom pohodlně došli pěšky za pár minut. Někdy jsme autem jeli doslova jen půl minuty!
Pak mi ale vysvětlili, že chodit pěšky tady není vždy bezpečné. Policie prý řidiče příliš nekontroluje, chodníky často ani neexistují a na silnicích se mohou pohybovat opilí řidiči nebo dokonce čtrnáctileté děti za volantem. Takže jsem postupně začala chápat, proč tu všichni dávají přednost autu.
Během prvního týdne jsem také poznala několik dalších výměnných studentů, kteří jsou pro mě už po měsíci jako rodina. V našem městě je nás celkem osm a hned při prvním setkání jsme si skvěle sedli.
Jsem za ně nesmírně vděčná a trávím s nimi spoustu volného času. Je úžasné mít kolem sebe lidi, kteří prožívají podobné dobrodružství jako já.
Linda Kleinová /RC Brno/, D4110 Mexiko





