Rotary kemp „Celebrate Belgium“

Letos jsem měl možnost díky Rotary procestovat část Belgie. Tento letní kemp pořádaly tři Rotary kluby, ale naším ústředním bodem bylo město Huy. Já jsem měl to štěstí, že obě rodiny, ve kterých jsem bydlel, žily právě ve městě Huy. Díky tomu jsme vždy na sraz dorazili včas, ale hlavně jsme to na místo setkání měli jen 5 minut autem. V tomto měl smůlu můj kamarád z Norska Iver. Ten bydlel u svojí hostfamily asi hodinu od města Huy uprostřed kukuřičných polí, jeho rodina neuměla anglicky a navíc kluk z Egypta Omar, se kterým měl v rodině bydlet, nedostal vízum od belgických úřadů a tak na kemp vůbec nedorazil.

Město Huy se nachází v jižní části Belgie, tudíž je zde hlavním jazykem francouzština, kterou v Belgii mluví asi 36% národa, na rozdíl od severní části, ve které se nachází Brusel, tam se mluví převážně holandsky, holandštinu užívá jako svůj první jazyk asi 55% obyvatel. V Bruselu jakožto hlavním městě se ale používá jak francouzština, tak holandština. Co mě překvapilo, byla skutečnost, že většina Belgičanů (alespoň z těch, co jsem za dobu pobytu potkal) neumí anglicky, a tak jsme se v rodinách i ve městech povětšinou domlouvali “rukama nohama”. Například v první rodině trošku rozuměla anglicky pouze jejich 23-letá dcera. Jejich 26-letý syn vždy řekl jen Hi nebo Bye, ale bylo vidět, že anglicky příliš mluvit nechce. I ve druhé rodině mě překvapilo, že jejich 18-letá dcera ani jejich 15-letý syn neumí vůbec anglicky. Domluvit se nakonec ale nebyl problém, jelikož neznalost angličtiny vždy vynahradila jejich chápavost, vstřícnost a velmi přátelské chování a tak jsme se v obou rodinách cítili jako doma.

Na kempu nás bylo 15 studentů z mnoha různých zemí, například z USA, Tchai-wanu, Norska, Portugalska, Turecka nebo Itálie. Naším průvodcem byl po dobu pobytu 23 letý student architektury William, který jako jeden z mála místních uměl výborně anglicky. Upřímně hlavně díky němu celý tábor fungoval, jak měl, jelikož jen on se byl s námi schopný domluvit, co, kde a jak proběhne.

Program celého kempu byl velmi různorodý. Navštívíli jsme města Brusel, Bruggy nebo Liege, prošli jsme si jedno z největších a nejhezčích Zoo v Evropě, sjížděli řeku na kajaku, jeli na kole podél řeky Meuse, při National day jsme navštívili muzeum 2. světové války a hřbitovy a památníky amerických i německých vojáků a dozvěděli se více informací o dění v Belgii za 2. světové války. V Bruselu jsme prošli Atomium, vyzkoušeli nefalšované Belgické vafle a pralinky a prošli staré město i centrum Evropské unie, v Bruggách jsme zvládli prohlídku vyhlášeného pivovaru nebo projížďku na lodi.

V průběhu kempu se odehrávalo i MS ve fotbale, které v Belgii sledovali naprosto všichni, všude byly vyvěšené národní vlajky, nosili týmové dresy a nemluvili a nepsali o ničem jiném. Vrcholem všeho bylo vítězství Belgie nad Brazílií, naše rodina nás vzala ke známému, který dělal promítání pro celou vesnici (cca 100 lidí). Když rozhodčí odpískal konec zápasu, strhla se obrovská euforie, každý skákal, skandoval a křičel a lidé v autech troubili, co to jen šlo.

Jsem velmi rád, že jsem se tohoto kempu mohl účastnit, spřátelil jsem se se spoustou nových lidí, poznal novou kulturu a zažil 12 úžasných dní s partou skvělých lidí.

Ondřej Pernica, RC Jihlava