Když jsem se chlubila mojí nadcházející cestou do Rumunska mojí rodině a kamarádům, reakce byly různé. Většinou ale následoval pochybovačný obličej a otázka “proč zrovna Rumunsko”, nebo abych si nezapomněla hlídat věci a přibalila si vlhčené kapesníky na ruce. Rumunsko jsem si totiž zvolila nejen kvůli nízké věkové hranici, ale i kvůli předsudkům, které tady u nás v Česku panují. Tak jsem se sama snažila přijet bez domněnek.
Po několika vyčerpávajících hodinách jízdy jsme dorazili na letiště v Kluži, kde už mě a další dvě dívky z Finska a Belgie očekávala velice milá Rotary dáma. Při pohledu z okýnka jsme viděli stále krásnější přírodu, čím blíž jsme se blížila našemu cíli a to tábor Tasuleasa Social v samotném srdci Transylvánie. Přivítali nás mladí zdejší dobrovolníci a krásný západ slunce.
Kemp jako takový byl velmi moderní a ekologický a vznikal hlavně díky dobrovolníkům. Dobrovolnictví byla hlavní myšlenka našeho pobytu. Většina cizinců měla s prácí zadarmo už zkušenosti, takže proběhla nejedna diskuze na toto téma, řízená i neřízená. Prostředí to bylo opravdu milé a přirozené. Teď tedy k cizincům, ostatním účastníkům z Rotary. Byly jsme parta deseti holek a dvou kluků z různých zemí například Turecko, Itálie nebo Španělsko. Za pár dnů se ze skupiny absolutně neznámých lidí, co mají společnou jen jednu věc, stala téměř rodina.
Aktivity v rámci programu kempu
Hned první den byl mezinárodní, dělali jsme projekty o svých zemích a večer je prezentovali. Navzájem jsme se dozvěděli zajímavosti o světě jiných kreativní a interaktivní cestou. Hned za kempem byl les, který místní nazvali Pedagogical forest. Na pomůcky nepadly další jiné stromy, které jsou v Rumunsku jedny z nejstarších, ale používaly se už spadané. Uprostřed bylo jezírko, blízko něj altánek, labyrint, hmyzí domečky, lanové centrum a samozřejmě cedulky se zajímavostmi. Mluvili jsme o zvířatech, rostlinách, stromech i o nelegálním kácení, které je velký problém.
Také jsme se vydali dvakrát dělat “hiking”. Poprvé na malý kopec Tasu a podruhé do větších hor, po trase Via Maria Terezia i s přespáním ve stanech ve zmíněných horách. Navštívili jsme město Bistrita, které jsme důkladně prozkoumali, dívali se z vyhlídky, ochutnali nejlepší kávu ve městě a poleželi v jednom z mnoha krásných parků. Na konci dne jsme byli součástí Rotary meetingu, kde jsme se též představili, řekli pár věcí a dostali vlaječky. Hráli jsme hry na posílení kolektivu nebo pomáhali dobrovolníkům.
Při loučení došlo na slzy, byl to skvělý zážitek. Co o Rumunsku můžu říct je, že se za posledních 50 let změnilo a to k lepšímu. Jistě, na okrajích země stále narazíte na chudé a vykácené část, těm se právě komunita snaží pomoc. Najdete tu ale úžasnou přírodu a milé lidi.
Tímto bych ještě jednou chtěla poděkovat za to, že jsem měla tu možnost toto všechno vidět.
Nela Haluzová, vyslaná Rotary klubem Valtice-Břeclav
Další články o letních táborech
Valtellina Iron Camp
I letos se Rotary club Sondrio rozhodl uspořádat letní tábor, ovšem v trochu jiné podobě než každý
Youth Camp Roslagen
Během týdenního pobytu ve druhé polovině srpna jsme prozkoumali Stockholm s místním průvodcem, který
Discover North Germany
Prvý týždeň som strávila v host family, kde som mohla vidieť asi ako funguje ich normálny život.
Discover Anatolia XVIII
Společně jsme poznali místní kulturu a seznámili se s místními obyvateli, díky kterým jsme pocítili
Od ledovce k jezeru
Prví část kempu se soustředila na „hands-on“ aktivity. Náplní byla pomoc horským farmářům s údržbou
