Jak bych popsal první dny v Mexiku? Něco naprosto úžasného. Mexičani jsou skvělí, jídlo je skvělé (není pravda, že by všechno bylo pálivé – zatím nejostřejší véc, co jsem měl, byly chipsy a jakási omáčka), a počasí… to je takové, jaké má být v tropech v období dešťů – buď nad 30 °C a praží slunce, nebo nad 30 °C a lije jako z konve. Druhá varianta byla dnes v noci s tím, že byla slušná bouřka, takže už několik hodin nejede elektřina. (A kdyby jen slušná…)
Vzhledem k tomu, že mnohem častější je první varianta, tak jsme celý včerejšek strávili na pláži. Můžete si domyslet, jak to dopadlo… Pravdu mají ti, kdo hádali, že jsem se spálil – ne že bych čekal něco jiného.
A jak je na tom moje španělština? Když lidi mluví pomalu, tak jim většinou rozumím. Ne slovo od slova, ale celkem spolehlivě poznám, o čem se baví. Trochu větší problém je odpovídat, když znám jenom základní fráze, které se málokdy dají použít. Na druhou stranu co čekat, když jsem tu třetí den. 🙂
Jak to celkově vypadá? Rozhodně dobře. Po pár dnech jsem si zvykl na rodinu a rodina si zvykla na mě, něco jako jet-lag (pásmová nemoc) se mi vyhlo velkým obloukem, a vedro není tak nesnesitelné, že bych ho měl problém zvládnout.
Co ale není až tak moc dobrá zpráva pro blog je to, že si můžu vybrat, jestli v noci spát, nebo na blog psát dlouhé příspěvky o všem – a s dovolením bych si vybral tu první variantu. Ale nezoufejte, psát budu pořád. Navíc používám úložiště fotek Zonerama, takže na této stránce najdete skoro každý den nové fotky i s popisky.
Zároveň už pracuji na dalším příspěvku, nazvaném “Průvodce Mazatlánem”. Takže pokud chcete vědět, jak město vypadá doopravdy, ne jen na známých fotkách, rozhodně si jej nenechte ujít.
¡Viva México!
Somewhere in Mexico
