Každý říká, že je potřeba si ten rok užít naplno, protože uteče jak nic. Dřív mi to nedocházelo, ale teď už tomu úplně rozumím. Čas letí tak rychle, že ani nevím jak. Díky tomu jsem opravdu ráda za všechny chvíle, které mohu trávit s rodinou a kamarády. Společně se smějeme, pláčeme, dokonce i bojíme, a tím jsme si blíž.
Jsem tady teprve týden, ale pořád se něco děje! Když jsme přistáli na letišti a z okna jsem viděla sníh, tak mi to došlo, že se to opravdu děje, že jsem tady. Cesta autem do Prostějova při západu slunce, sněhu a mlze byla prostě magická.
Během prvních několika dní jsem si prošla historické město, zašla si na Rotary mítink, kde jsem se seznámila s další inboundkou, vyřídila věci na policii v Olomouci a začala chodit do školy.
Ťažko sa mi verí, že už to je šesť mesiacov, odkedy som opustila pohodlie svojho domova. Už šesť mesiacov žijem na opačnom konci sveta a prežívam na vlastnej koži, aké to je byť Aussie. Už šesť mesiacov nezabudnuteľných zážitkov, poznávania nových vecí a budovania vzťahov a priateľstiev. Šesť mesiacov sa môže zdať ako dlhá doba, a predsa mi to príde, akoby som sem iba včera prišla.
Naučila som sa nespočetne veľa vecí o krajine, v ktorej teraz bývam, ako aj o sebe. Napríklad, všetci vieme, že v Austrálii je veľa kengúr. Nikto vám ale nepovie, že keď prídete do Austrálie, tak ich budete vidieť zrazené pri ceste, potom na tanieri na večeru a potom možno niekedy v prírode.
Môj šesťdňový výlet do Recife, hlavného mesta štátu Pernambuco, sa začal skoro ráno. O 5:00 sme ja, môj consellor a jeho žena vyrazili z Juazeira do Norte. Recife sa nachádza 600 km od Juazeira do Norte, takže nás čakala dlhá cesta autom. Mali sme tri zastávky – na raňajky, desiatu a obed. Pravdupovediac, polovicu cesty som prespala, takže cesta ubehla veľmi rýchlo (približne 8 hodín). Hneď po príchode do Recife sme pokračovali priamo do prvého „must-visit“ miesta – Olinda. Toto mestečko je známe svojimi farebnými koloniálnymi domami, úzkymi uličkami a úžasnými výhľadmi na oceán. Mimochodom, bol to môj prvýkrát v živote, keď som videla nekonečný oceán na vlastné oči. Pravdu povediac, vyhŕkla mi aj slzička.
Přesně půl roku žiju v australském Perthu jako výměnný student. A za tu dobu jsem toho zažila víc, než bych si kdy dokázala představit. Každý den tu přináší něco nového – od setkání s exotickými zvířaty až po objevování míst, která vypadají jako z katalogu cestovní kanceláře. Perth, město obklopené přírodou a oceánem, se mi postupně dostal pod kůži.
Po téměř třech měsících jsme se opět sešli na našem druhém seznamovacím meetingu. Byla to skvělá příležitost, která nám pomohla dobít energii v obtížném období našeho výměnného programu: o Vánocích. Abychom to společně oslavili, potkali jsme se v tom nejkrásnějším městě – Praze.
