Cesta a první týden v USA

Tak po 1 zrušeném letu, 3 letech abych se do států vůbec dostala, z toho 1 který jsem musela dobíhat a dohromady asi 38 hodin strávených na letištích a v letadle jsem tady!!!! Na letišti mě přivítal jeden ze zástupců rotary a moje host rodina bez taťky a staršího host bráchy protože ti vyřizovali vízum pro jeho výměnu v Itálii. Host rodinka přijela sice o trošičku později kvůli kolonám ale ta welcome sign a kytička stály za to. Už na letišti jsem měla svůj první culture shock protože jsem si byla v burger kingu objednat “medium drink” a když jsem dostala kelímek, zjistila jsem, že jejich medium je větší než naše “large”

Po příletu jsme se s rodinou jen šli najíst a projít po pláži a pak šli domů. Měla jsem hrozné štěstí, že jsem přiletěla asi v 15:30 a díky tomu jsem neměla ani žádný Jet lag.

Druhý den jsme se šli opět projít na pláž, tentokrát k té nejvíc turistické části, měli jsme zmrzku a šli něco málo pokoupit do obchodu. Večer jsem trochu pomohla Layle, mojí host ségře s učením se češtiny jelikož jede s Rotary na výměnu do Česka.

Mám neuvěřitelné štěstí, že jsem dostala jako umístěnku na svojí výměnu právě Hilton Head Island a budu mít v podstatě mít celý rok léto a můžu chodit na pláž jak se mi zachce. Moje host rodina vlastní také loďku takže jsme se v neděli šli projet a jeli se najíst na Daufuskie Island kde policie nic nekontroluje a je to spíše takový párty island.

V pondělí jsem byla na registraci ve škole a můžu vám říct že to bylo opravdu jak z filmu. Školní skříňky, učebny a vše šíleně velké. Už jsem potkala i holky na cheer když jsme v pondělí odpoledne měli týmové fotky a jedna holčina se mě zeptala jestli mluvím “evropsky” a když jsem řekla že máme svůj vlastní jazyk tak se zeptala jestli je to portugalština.

škola mi začala ve středu takže jsem tam byla zatím jen 2 dny a skoro vůbec jsme se neučili a jen jsme projížděli školní řád. Ve škole nesmíme mít telefony ani na chodbách a i když bychom chtěli tak v celé škole není signál což znamená že máme smůlu.

Za ty 2 dny jsem se stihla seznámit s docela dost lidma tak uvidíme jak se to bude vyvíjet.

Ještě ve středu večer jsem ještě stihla jít s Annou z cheeru na milkshake a seznámila se s jejími kamarády. Můj první týden v USA by nemohl být lepší a já bych nemohla být více vděčná jak mé rodině tak všem lidem co mě podporovali a pomáhali, včetně Rotary protože bez nich bych neměla šanci něco takového zažít a to jsem pořád teprve na začátku své výměny.

Přečtěte si víc na blogu Lucie