Co novýho? No, pořád je něco novýho, pořád se všechno zlepšuje a pořád si přijdu víc a víc jak Kanaďan.

Viděla jsem hory!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Jsou nádherný. Moc, moc moc moc moc moc moc. A dokonce jsem v nich byla. V horách. Jó, to byl vejlet. Hele, pršelo! A vytáhla jsem zimní bundu a kulicha. A výhled nic moc, ale pořád pěknej. Zamilovala jsem se do hodně věcí tady, ale lesy a hory Kanady patří na první příčku, protože to je prostě láska.

Začla jsem veslovat. No ježiši :Dddd. Já vim no. Chci zkusit co nejvíc nových věcí, a tak jsem si řekla, hele, Evel, bude sranda viď. No, to je teda sranda, ohromná! Máme tréninky třikrát týdně. To by samo o sobě nebylo tak zlý, jenže jeden z nich je v neděli. V NEDĚLI. Já miluju svůj volnej čas a neděle je pro mě knížka a čaj, horká vana, další čaj, možná film, čaj, lívance, knížka a dobrou. Žaaaadnej budíček, abych v 10 ráno v neděli seděla v lodi a klepala kosu! Ale budiž. Jsem ochotná udělat pár smutnejch a sebelítostivejch výrazů, zanadávat si a tak nějak teda vylézt z teplý postele a v 10 bejt v tý lodi, žejo. Co se však neděje! Tréninky máme za jakéhokoliv počasí. A čím je známej Vancouver? No jasně viď. Prší tady pořád. 🙂

Takže dneska jsem v 8 ráno vstala, totálně unavená a smutná vylezla z mojí teplý postele, uviděla venku stupid déšť, předvedla další smutnej obličej, udělala si stupid kafe, dala si jednu (samozřejmě stupid) granolovou tyčinku a v 10 jsem seděla v tý lodi, already totálně promočená, nejvíc promrzlá, naštvaná a s blbou náladou. A jenom jsem si řikala, co za kravinu jsem si to zas vymyslela. Veslování, pff! No ale prosimvás. Já nejsem jenom negativní jo:). Po pár minutách jsem se zklidnila a začla si to užívat. Je to totiž strašně krásný, bejt tam v tý lodi, v 10 ráno, na vodě, mlha všude kolem, ticho, spadaný listí a hory, co už zase nevidíme. A je to krásnej pocit, veslovat a jet tak rychle po vodě, míjet ty stromy a bejt zticha. Nemyslet na to, co musim udělat a kde musim v kolik hodin bejt. Prostě bejt, na vodě, v tichu. ❤

Samozřejmě celý ty 2 hodiny lilo jako z konve a byla jsem zmrzlá až víte kde. A zejtra znova! Má prej pršet.

Tak, to stačí o veslování.

Viděla jsem se s dalšíma exchange studentama, co jsou teď v BC. Je nás tady 14 a máme naprosto nejlepší partičku. Jsou to takový zlatka. Znali jsme se míň než 48 hodin a už bylo šíleně těžký se rozloučit. Jsou to lidi, co se cítí stejně jako já, taky jim chybí něco z jejich země a domova. Mají stejný problémy a zároveň i stejný sny a ambice. No prostě kamarádi jak se patří, žejo. Strávili jsme víkend na chalupě u jezera, uprostřed lesů, kde není jinak vůbec nic a nikdo. A bylo to krásný!

Co se politiky týče, momentálně je to především kauza Kavanaugh. Sledujeme to tady pořád. Tuhle jsme u televize proseděli 6 hodin, a to jenom sledováním týhle kauzy. Je to velkej deal, všichni to řeší. Další téma, co řeší hodně kolem politiky je Donald Trump. Všichni ho tady nesnášej :Dddd. Pochopila jsem hodně věcí ohledně D.T. a mluvíme o tom taky pořád. Jak by ne, když mám hranici s USA literally 5 bloků od domu :D.

Cestování. Všichni tady strašně, STRAŠNĚ cestujou. Nevim, jestli je to tím, že jsou tady všichni ambiciózní a hodně vzdělaní, nebo protože jsou tady lidi většinou hodně bohatí :D. Povídám si tak s lidma a dozvěděla jsem se, že všichni byli několikrát v Evropě, jsou schopní bavit se s vámi o našem roku 68, ví, jaká je politická situace v Německu a v Maďarsku, protože tam tohle léto byli. Moc moc moc často cestují a jsou díky tomu hrozně open minded. Ví spoustu věcí a já jsem vděčná, že se od nich můžu učit.

Další články od Evelíny

Největší Kanaďan se slzným sprejem na medvědy

Největší Kanaďan se slzným sprejem na medvědy

Už to budou dva roky od doby, kdy jsem se přihlásila na Rotary výměnu, a nedokážu ani popsat, kolik se toho změnilo. Byla jsem tehdy holkou, co chtěla poznat

Na odjezd domů nechci ani pomyslet

Nedokážu si představit, že najednou přijedu domů, sednu si na postel, budu vedle sebe mít v kufru sbalenej celej jeden rok a pak co? Bude to strašně zvláštní

Zavři oči brouku…!

Poslední 2 měsíce jsem hodně lyžovala, jedla, psala, četla, pila hodně čaje, procházela se, kochala se, zlepšovala se ve spoustě věcí, učila se, smála se a už

Meruňková marmeláda

Byla jsem lyžovat ve Whistleru, a bylo to nejkrásnější lyžování, jaký jsem kdy zažila. S mýma dvouma amigas jsme jely do Victorie, hlavního města BC. Jely

O hokeji, čokoládách a humrovi

Ráno jsme rozbalovali dárky. Host mamka vlítla do mýho pokoje a s jiskrama v očích mi natěšeně oznámila, že v noci přišel Santa. A tak jsme si sedli před krb

No babi, prosimtě!

No a babi, prosimtě! Ty pocity. Ono je to jak na houpačce, víš, ale dobrý, už jsem si na to zvykla! Ze začátku jsem byla hned vystrašená, když jsem měla blbej

77 dnů? Šílený, jak to utíká!

Za poslední měsíc se zase stalo tolik věcí! Byla jsem na lodi! A s tou lodí jsme se plavili kolem celého centra Vancouveru! To byl zážitek. Byla to jedna zí

Kavanaugh, Evropa a palačinky

Viděla jsem se s dalšíma exchange studentama, co jsou teď v BC. Je nás tady 14 a máme naprosto nejlepší partičku. Jsou to takový zlatka. Znali jsme se míň než

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!