Od čtvrtka jsem byla home sick, ale v sobotu odpoledne už mi bylo lépe, tak se mě John zeptal, jestli bych nechtěla jít na fotbal. Fotbal mě vůbec nebere, ale protože jsem na něm nikdy nebyla a hlavně proto, že když jste na výměně, říkejte na všechno, kam vás pozvou ano, řekla jsem tedy ano a jeli jsme od 19 hodin večer do vedlejšího města na fotbalový zápas.

Ještě pro vysvětlení, Američani mají dva typy fotbalu. 1. soccer – to je náš klasický fotbal a za 2. football – to je jejich americký fotbal. Dělají mi v tom trochu zmatek, ale zvykám si. My jsme byli na soccer zápase.

Poprvé na fotbale a hned netradičně. Proč? Donesli jsme si totiž vlastní židličky, deky a seděli jsme naproti sedadlům z druhé strany hřiště. Jon říkal, že sedačky jsou zbytečně drahé, tak že chodí sem. Podle mého to bylo lepší než na sedačkách. Byli jsme na vyvýšeném place trávy a krásně jsme viděli na hřiště. Nebyli jsme tam sami, byly tam celkem dost rodiny s malými dětmi, zamilované páry na dekách a nebo lidi s pejsky. Měli jsme pohodlí a deky se taky hodily, protože navečer byla zima. Jako pořádní fanoušci jsme měli týmové šály a Maite měla i týmovou mikinu. Večeři jsme si koupili tam, já jsem měla hranolky a kolu. Když zápas začínal, jako první přišla na hřiště paní, která začala zpívat nějakou jejich tradiční písničku. Všichni stáli s rukou na srdci a byli hrdí za svou vlast. Já jsem nevěděla co mám dělat, tak jsme tam jen tak stála, dala jsem si ruku na srdce a poslouchala zpěv.

Když paní dozpívala, všichni začali tleskat, poté přišli fotbalisti a začali rozhazovat jejich trička do davů lidí a teprve potom začal zápas. Byla tam obrovská atmosféra. I když bych na takovýhle zápas sama od sebe nešla, tak to bylo fajn a užila jsem si to.😄

Další čllánky od Denisy

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!