V létě 2019 jsem se zúčastnila Rotary Family to Family Exchange. Mojí výměnnou partnerkou byla Marine z Francie, která k nám přijela na 3 týdny. Na další 3 týdny jsem potom jela do Marininy rodiny v Bretani.
Tři týdny v Praze
V neděli 30. června jsem jela s taťkou vyzvednout Marine na letiště. Hned další den jsme se šly projít do centra Prahy. Prošly jsme se po Starém Městě, šly jsme na Karlův most, na Staroměstské náměstí… Po jídle jsme si zašly na Neviditelnou výstavu, kde jsme si vyzkoušely, jak je náročné žít jako slepý. Po večerech jsme často hrály různé hry, většinou karetní hry. Také jsme se koukly na jeden seriál, který obě máme rády, a jehož série čerstvě vyšel. Další den jsme si udělaly krátký výlet na kole, který jsme zakončily v dobré zmrzlinárně. Poté jsme šly opět do města a navštívily další části Prahy, například Petřín a Hradčany. V dalších dnech jsme si v lese udělaly piknik a povídaly si, hrály minigolf a další zábavné aktivity.
O víkendu jsme s rodiči jeli do Kutné Hory, kde jsme navštívili katedrálu svaté Barbory, a šli do stříbrného dolu. V neděli bylo vedro, tak jsme se jely koupat k jezeru. Dále jsme navštívily hrad Kost a Drábské Světničky a šly ještě párkrát do města. Také jsme s Marine zajely do pražské ZOO. V posledním týdnu výměny jsme s mojí maminkou a Marine jely na druhý konec republiky do Frýdku-Místku za mými prarodiči. Tam nás děda provezl po městě, jely jsme na výlet do Štramberka a poté s mým bratrancem do Ostravy do dalšího dolu, tentokrát uhelného, protože se nám oběma líbil důl v Kutné Hoře. S mým bratrancem a Marine jsme často hráli Monopoly, protože Marine Monopoly opravdu zbožňovala. Několikrát jsme se k večeru jely projet na koloběžkách podél řeky, kde byly vidět hezké západy slunce. Po pár dnech poznávání Moravy jsme se musely vrátit do Prahy a připravovat se na odjezd do Francie. V pátek jsme se rozloučily na letišti a odletěly do Nantes, kde na nás čekala Marinina maminka a její kamarád.
Rozdíly mezi Českem a Francií
Přestože je Francie v Evropě a je nedaleko Česka, je mnoho výrazných rozdílů v mém a Marinině životě. Nevím, jestli to je jenom v mé rodině, kde jsem byla, ale asi spíše ne. Největším rozdílem pro mě bylo jídlo a styl stravování. Dobu jídla měli hodně posunutou od toho, na co jsem zvyklá. U nás v Praze většinou snídáme okolo osmi až devíti, obědváme třeba až ve dvě a večeříme tak v sedm. Ale v mé rodině ve Francii většinou nesnídali vůbec, obědvali už ve dvanáct nebo v jednu, večeřeli až třeba v devět a mezitím vydrželi v celku bez jídla. To nechápu jak.
Další rozdíl byl v tom, co jedli. Nemyslím tím, že jedli místní speciality, ale myslím tím to, že vždycky před jídlem měli nějaký předkrm, například nějaké křupky anebo trochu zeleniny. Pokračovali přes hlavní jídlo k bagetě se sýrem a dále k desertu, a to byl většinou ochucený jogurt nebo kompot, někdy i zmrzlina. Tohle opakovali každý den u oběda i večeře. Na rozdíl od nich my jíme většinou jedno velké hlavní jídlo s malým salátem. Během jídla si hodně jako rodina povídali, což mi přišlo celkem fajn, ale na rozdíl od nás jim to celkově zabralo tak přibližně dvě hodiny. Nám to většinou trvá tak půl hodiny. Myslím, že na tohle jsou zvyklí, aby si popovídali, když jejich děti přes týden chodí na internát. Dále většinou když jsme šli s jejími rodiči někam na procházku, tak oni jsou zvyklí si odpoledne sednout do kavárny a vychutnat si nějaký nápoj.
Prvních pár dnů v Bretani
Přiletěly jsme asi v 8 do Nantes, a přestože to letiště je velmi malé, musely jsme na zavazadla čekat asi hodinu. Poté jsme se šli najíst a poté jsme ještě jeli asi hodinu do Pont – Peán, městečka poblíž Rennes, kde bydlí. Doma jsem se pozdravila s jejím taťkou a jejím starším bráchou Quentinem. V sobotu jsme si dali odpočinkový den, protože jsme v pátek přijely domů hodně pozdě. Odpoledne jsme se šli projít podél malého potůčku za městem Pont – Peán. V sobotu jsme nabrali síly, a tak jsme se v neděli vydali na vzdálenější historický hrad Fougeres. Přes týden Marininy rodiče museli pracovat, tak jsme poznávaly okolí, kde bydlí.
Prvních pár dní na začátku týdne bylo okolo 40 stupňů, tak jsme chodily do míst, kde se dalo dýchat. V pondělí jsme zašly s jejím bráchou na bowling, dále jsme navštívily planetárium, které bylo opravdu nádherně udělané a do kina na film Spiderman – Far from Home, potom na výstavu obrazů do Musée des Beux Arts a do bazénu. O víkendu jsme zašly s rodiči na opravdu obrovský trh zeleniny, ovoce a dalších potravin v Rennes, který se prý každý týden opakuje. Na trhu jsem vyzkoušela typickou bretaňskou galette (slanou palačinku) s klobáskou a potom i se sýrem a vajíčkem. Odpoledne jsme s Marine šly na kurz makronek, ale ve francouzštině to bylo trochu těžké na porozumění.
Konečně k moři
V neděli jsme jeli k moři do bývalého pirátského městečka Saint-Malo, které se nachází na severu Bretaně. Udělali jsme si tam i piknik a šla jsem se koupat do moře. V dalších dnech jsme měly projížďku skrz Rennes na segwayi a lekci golfu, což jsme obě zkoušely poprvé a byla to dobrá zkušenost. Potom jsme hrály minigolf a šli plavat do bazénu. O víkendu jsme jeli s rodiči a Marine na výstavu fotek Yves Rocher z celého světa a na oběd jsme si zašli do známé crepérie a dali jsme si slané i sladké palačinky.
Večer k nám přijel druhý brácha Marine. Marine bohužel má problémy s koleny, a proto nemohla moc sportovat, ale její brácha Theo sportovat může, a tak jsme spolu hráli párkrát badminton na jejich zahradě. V neděli jsme jeli do továrny velkých cestovních lodí s tobogány, ale ve francouzštině, takže jsem si z toho bohužel moc neodnesla. Den poté jsme šli do Zoo vzdálené asi dvě hodiny od Rennes, kde jsme viděli okolo nás létat velké ptáky a viděli jsme krásnou show s tuleni. V úterý jsme šli navštívit jejich prarodiče, kteří přes léto žijí nedaleko od moře na západě Bretaně ve městě Concarneau.
Bydlí v přizemněném karavanu v jednom velkém kempu kousíček od moře. K obědu nám jejich babička nachystala rybu v omáčce s mušlemi a krevetami, což pro mě bylo velmi zajímavé. Po jídle jsme s Marine a Theem šli do bazénu (protože pro ně je moře studené), ale k večeru jsme nakonec ještě jeli k moři a s Theem jsme se šli vykoupat. Výjimečně tam byly velké vlny, což byla celkem zábava. Zůstali jsme ještě na večeři a pak nás čekala dlouhá cesta domů. V posledních dnech jsme s Marine a Theem hráli různé hry a badminton, a ještě naposledy jsme zašli do centra Rennes. V pátek jsem se už zabalila a po obědě jsem se rozloučila s jejími bratry, jejím taťkou a jejich psem Iljou.
Potom už jsme s Marine a její mamkou jely na letiště. Tam jsme se musely rozloučit a nastal čas návratu domů. Bylo to dojemné, opustit někoho, s kým jste strávili šest týdnů v kuse. Cesta domů už proběhla v pořádku.
Výměnu jsem si hodně užila a budu na ni vzpomínat jen pozitivně. S Marine jsme zůstaly v kontaktu a doufáme v brzké setkání.
Klára Nosková, Rodinná výměna 2019, Francie, vyslaná RC Prague International
Další články o rodinných výměnách
Tak co, jaké to tam bylo?
Zkoušela jsem nové sporty, podívala jsem se do 10 států, přes nádhernou Kalifornii, na Floridu až do Ontaria v Kanadě.
Skvělé prázdniny s Jill
V létě roku 2023 jsem se zúčastnila rodinné výměny v Americe v Utahu. Byla jsem tam tři týdny – odletěla jsem na konci června a vrátila se v polovině července.
